Olaparib – možnost pro prodloužení doby bez onemocnění u žen s karcinomem ovaria

Dle statistický dat, u žen s pokročilým karcinomem ovaria dochází do třech let po ukončení léčby k relapsu onemocnění s vysokou mortalitou. Pacientky, které jsou nosičkami mutace BRCA1 resp. 2 genů mají naději na prodloužení bezpříznakového období života, pokud jsou léčeny PARB inhibitorem.

V New England Journal of Medicine byla publikovaná studie, která hodnotila efektivitu léku u žen, které ještě nemají relaps onemocnění. Studie byla mezinárodní, randomizovaná, dvojitě zaslepená, fáze III studie SOLO1. Do studie bylo zavzato 391 pacientek, které byly v poměru 2:1 randomizovány do skupiny s olaparibem, resp. s placebem.388 pacientek mělo BRCA1/2 mutaci v germinálních buňkách, 2 pacientky v somatických buňkách. 1 žena ze studie odstoupila. Randomizované ženy měly nově diagnostikovaný serózní nebo endometroidní karcinom ovaria III-IV stupně, primární peritoneální karcinom nebo karcinom tuby, a dosáhly kompletní nebo parciální remise po platinové chemoterapii. Olaparib se podával 2x300 mg tbl. denně. Primárním výstupem byl interval bez progrese onemocnění.

Medián sledování byl 41 měsíc. U žen s olaparibem došlo k 70 % snížení rekurence onemocnění, resp. smrti (poměr rizika pro progresi onemocnění, resp. smrti po 3 letech byl 0,30; 95 %interval spolehlivosti 0,23-0,41; P méně 0,001). Nežádoucí účinky jakéhokoliv rázu mělo 90 % žen, toto je v souladu se známými vedlejšími účinky léku. Závažné komplikace představovala anemie, kterou mělo 21 % žen s olaparibem a 7 % žen v placebo skupině.

Prodloužení období bez relapsu onemocnění bylo v této studii delší než ve studiích, kde se olaparib podával až při relapsu karcinomu.

Většina pacientek v této studii měla germinální mutaci BRCA genu, ale ostatní studie naznačují, že podobných výsledků lze dosáhnout i u somatických mutací BRCA genů. Nežádoucí účinky léčby byly pro ženy akceptovatelné. 1-2% incidence akutní myeloidní leukemie resp. myelodysplastického syndromu, který byl referován ve studiích SOLO1 a 2, byl pozorován i v téti studii, nicméně chybí data k porovnání výskytu tohoto onemocnění pokud by se použila pouze platinová chemoterapie.
Tato fáze studie SOLO1 prokázala, že navazující terapie Olaparibem po ukončení platinové chemoterapie významně přispívá k prodloužení období bez onemocnění u žen, které jsou nosičkami mutace v BRCA1resp.2 genu.

Zdroj:
Maintenance Olaparib in Patients with Newly Diagnosed Advanced Ovarian Cancer
Kathleen Moore, M.D., Nicoletta Colombo, M.D., Giovanni Scambia, M.D., Byoung-Gie Kim, M.D., Ph.D., Ana Oaknin, M.D., Ph.D., Michael Friedlander, M.D et al.

NEJM.org October 21, 2018
DOI: 10.1056/NEJMoa1810858
tsk