Zamyšlení nad podstatou současné pandemické prevence. (c) Pavel Calda, leden 2021
Současná globální pandemická krize narazila na samou filosofickou podstatu odvěké touhy člověka po nesmrtelnosti. Umíme vyléčit a léčit řadu chorob, ale víme, že ještě lepší je jim předcházet. Předcházení, prevence onemocnění, může mít řadu podob. Zdravý životní styl, ale také prevenci přenosu infekčních onemocnění.
My jsme nyní přistoupili na to, že v zájmu prevence přenosu infekčních chorob od základů změníme životní styl. Všichni bez rozdílu se přestanou scházet, posílat děti do škol a přestaneme cestovat. Díky tomu se zbavíme obav z důsledků infekčního zápalu plic. Tento způsob preventivního myšlení není nový: omezení pohlavního styku s více jak jedním partnerem omezil přenos pohlavních chorob (kapavka, HIV), zdravý pohyb a zdravá, vyvážená a přiměřená strava prodloužila kvalitní život (obezita, hypertenze, diabetes 2.typu, kloubní a cévní onemocnění atd.).
Jakou míru prevence přenosných chorob bude lidstvo ochotno podstoupit asi není zatím jasné. Protože důsledná prevence konkrétně infekčních onemocnění povede k úplné změně životního stylu, k životu v permanentním home-office, konci sdružování ve skupinách a omezení přímého mezilidského styku. Protože covid-19 jistě není a nebude jediným virovým onemocněním, přenosným kapénkovou infekcí. A není zatím jisté, zda vakcinace dokáže i v budoucnu těmto chorobám zabránit.
Vyspělé společnosti dospěly do fáze popírání smrtelnosti, za současného omezení porodnosti pod hranici prosté reprodukce. Demografická dynamika vyspělých společností se oploštila. Zatím neumíme ovlivnit ostatní přírodní procesy na planetě (poručit větru a dešti) a je opět jen filozofickou otázkou, zda lze člověka, homo sapiens, vyjmout z komplexních přírodních procesů, tedy tzv. zákonů přírody.