15. Světový kongres – Ultrazvuk v porodnictví a gynekologii (ISUOG)

Samotnému kongresu předcházelo zasedání boardu. Jeho řádným členem byl zvolen dosavadní člen skupiny pro nová media, Pavel Calda na příští 4 leté období. Účast v boardu této největší a nejprestižnější společnosti v oblasti gynekologicko-porodnické diagnostiky je prestižní záležitostí a dosud v něm nezasedl nikdo ze středovýchodu Evropy. Současně se podařilo změnit dosavadní kandidaturu Prahy jako pořadatelského města na skutečnost: Kongres ISUOG v roce 2010 se bude konat v Praze. Oficielní časopis společnosti „Ultrasound in Obstetrics and Gynecology“, je první mezi zobrazovacími časopisy a má velmi vysoký impact faktor mezi gynekologicko-porodnickým časopisy (2,4) -  t.č. vyšší než AJOG.

Jednání konference bylo tradičně velmi pracovní. Každý den od 7 hodin, kdy začínaly osobní snídaňové skupinové konzultace „Meet the profesor“ až do 17.30 non-stop. Potěšitelné je, že tento prestižní kongres navštěvuje stále více českých účastníků, a co víc, většinou mají i aktivní účast.  Příští 16. světový kongres ISUOG se koná 3.-7.září 2006 v Londýně. www.isuog2006.com

Komentář Ivany Špálové, Martina Hrehorčáka a Milana Viceny

Vicena: 25.-29. září 2005 se konal v hotelu Westin Bayshore Resort and Marina v kanadském Vancouveru 15. světový kongres – Ultrazvuk v porodnictví a gynekologii. Organizace byla perfektně zajištěna ISUOG (International Society of Ultrasound in Obstetrics and Gynecology). Ještě před zahájením kongresu proběhlo několik kurzů-3D základní kurs UZ diagnostiky, expertní kurs pro pokročilé sonografisty, skríning v 11.-14. týdnu těhotenství, CNS, fetální echokardiografie a gynekologie. Odborná část byla rozdělena do 3 paralelně probíhajících sekcí, takže si všichni museli pečlivě vybírat, aby nepřišli o zajímavé informace. V rámci kongresu bylo možno se i setkat u kulatého stolu při neformální diskusi u snídaně s nestory ultrazvukové diagnostiky – profesorem Campbellem, Hobbinsem a mnoha dalšími světově uznávanými odborníky v ultrazvukové diagnostice.

Špálová: Kongres se nesl převážně ve znamení porodnictví (gynekologická sdělení byla ve výrazné menšině a těšila se menšímu zájmu posluchačů) a celým kongresem prolínaly myšlenky dnes již legendárního Stuarta Campbella, který byl oceněn za přínos oboru a zejména za založení časopisu Ultrasound in Obstetrics and Gynecology. Tento časopis, také přezdívaný „The White Journal“, který až do nedávné doby vedl jako šéfredaktor, je pro nás dnes zcela nenahraditelný. Larry Platt, který byl jako prezident kongresu a předseda ISUOG v jedné osobě při zahajovacím ceremoniálu po právu ve svém živlu, mu proto předal v bílé kůži vázanou knihu, která obsahovala všechny články, které Campbell v „bílém časopise“ publikoval. A kniha to byla rozhodně tlustá. Poctou Stuartu Campbellovi byla i „zábavná“ část uvítací ceremonie. Jeho přátelé pro něj secvičili a zazpívali sled písniček, které připomínaly jeho dlouhou kariérou. Texty známých písní (např. Beatles, Sinatra) byly částečně upraveny tak, aby zmiňovaly jeho úspěchy nebo záliby. Na závěr se chopil mikrofonu oslavenec sám a zazpíval tleskajícímu sálu svou oblíbenou píseň.

Rozepisovat se podrobně o jednotlivých přednáškách by asi nemělo smysl. Jednak je obsah většiny sdělení k dispozici v abstraktech, a jednak, vhledem k tomu, že program většinou probíhal paralelně ve třech sekcích, bylo nezbytné si z něj vybrat. Zmínila bych proto je několik málo přednášek, které mě zaujaly.

Zajímavá sdělení byla například v bloku „Kontroverze ve vedení porodu“. Neobvyklý pohled na využití UZ na porodním sále přinesl A. Barbera. Ten navrhuje postup, kterým by pomocí UZ stanovil, zda a jak je hlavička plodu vstouplá do malé pánve, a zda je tedy vaginální porod pravděpodobný, nebo ještě vstouplá není. UZ v tomto případě umožňuje i dostatečně spolehlivě odlišit porodní nádor. Dalším zajímavým příspěvkem v tomto bloku byla přednáška H.P.Dietze o poraněních pánevního dna v souvislosti s porodem.

Dilematům v souvislosti s transportem in utero se věnoval A. Kulkami. Tento problém u nás není zdaleka tak ožehavý jako ve Velké Británii, protože u nás je transport in utero většinou nekomplikovanou záležitostí.

V sekci „Management abnormálních porodnických UZ nálezů“ se mi velmi líbila přednáška Placenta accreta, přestože její autor neopomněl zdůraznit, že je citován zejména pro své práce placentě praevii. Další autor nám zopakoval známou skutečnost, že UZ nález pupečníku kolem krku nemá žádný klinický význam.

V sekci „Růst plodu“ byla přehledně a velmi kvalitně uspořádaná přednáška G.Mariho.

Obecně bych organizátory pochválila za LIVE demonstrace, které byly převážně velmi kvalitní. Pro všechny přihlížející to byla příležitost vidět známá jména v akci. Na rozdíl od videodemonstrací ze záznamu zde totiž nelze vybrat pouze to nejlepší z bohatého archivu a my se nemusíme cítit neobratní a méněcenní.

Kongresu přálo i počasí a tak jsme měli příležitost vidět město, které je považováno za jedno z nejpříjemnějších na zeměkouli, v tom nejlepším světle. A příští rok se budeme opět těšit na společné setkání, tentokrát v Londýně.

Martin Hrehorčák:

Vancouver je jedno z měst, kde je nejlepší kvalita života na světě což plyne především z jeho umístnění na úpatí hor, uprostřed klidného moře, chráněné vancouverským ostrovem, pod vlivem teplých pacifických proudů s vždyzeleným charakterem přírody. A tak můžete jít ráno surfovat, v poledne jezdit na biku na světoznámých stezkách North Shore a odpoledne jezdit na snowboardu s výhledem na celé město.

Koncem září jsme se v tomto úžasném městě zúčastnili 15. Světového kongresu Ultrazvuku v gynekologii a porodnictví. V několika sekcích bylo možno shlédnout velké množství velmi zajímavých prezentací, spojených v jednotlivých blocích s prezentací posterů. Vzhledem k tomu, že porodnická témata sledovala kolegyně as.MUDr.I.Špálová, já jsem se jako obvykle zajímal především o gynekologickou ultrazvukovou problematiku. Kromě toho, že již tradičně se značně podrobně řešila témata diferenciální diagnostiky maligních ovariálních lézí, bylo k vidění i mnoho nových „neokoukaných“ témat.

Rád bych se ale ještě pozastavil nad problémem diagnostiky ovariálních lézí. Skupina kolem Dr.Bourneho z Velké Británie a prof.Timmermana z Belgie se již delší dobu věnuje zlepšování a hledání diagnostického algoritmu. Před časem byla provedena prospektivní studie IOTA (International ovarian tumor analysis) ve snaze dospět ze sledování více než 50 proměnných k matematickému modelu, který by vedl ke zlepšení prediktivní hodnoty ultrazvukového vyšetření ovariálních nádorových lézí. Výsledky této studie byly ale jaksi zklamáním. Nepodařilo se prokázat že by matematické modely měly „navrch“ proti kvalifikovanému odhadu zkušeného sonografisty. A tak se zdá optimální situace, kterou podporuje i ve sledování jiných gynekologických malignit prof.A.Testa, která je také velmi zkušenou onkogynekoložkou a tak si svůj sonografický nález může začlenit do klinického obrazu? Je ale tento výsledek opravdovým zklamáním, nebo je to jen potvrzení toho, co jsme si mysleli? Prof. A.Testa v jiném bloku opět dokumentovala významný přínos nově dostupných kontrastních látek (nebo také jejích kombinace s harmonickým zobrazováním v inovativní technologii CnTI) v diferenciální diagnostice gynekologických malignit. Její přednáška byla velmi inspirující a poučná. Škoda jen, že vzhledem k ceně těchto kontrastních látek zůstane zřejmě v naších končinách jejich využití jen velmi okrajové. V tomto bloku nazvaném „Nové technologie a gynekologické malignity“ jsem měl příležitost prezentovat svoji přednášku na téma: „Transvaginální ultrazvuk ve srovnání s MRI v hodnocení časných stádií nádorů hrdla děložního“. K mé radosti byla přednáška poměrně kladně přijata a v diskuzi zaznělo několik podnětných dotazů také třeba z úst prof.Timmermana.

Dalším velmi zajímavým a pro praxi velmi užitečným tématickým okruhem byly cysty diagnostikované v průběhu těhotenství. Přednáška z dílny kolem prof.Bourneho prezentovaná Dr.Jurkovicem opět potvrdila již dříve prezentované výsledky jejich práce týkající se nálezu cystické formace v těhotenství. Je známo, že ovariální cysty je možné diagnostikovat až u 25% těhotenství. Maligní charakter těchto nálezů je extrémně vzácným jevem. Konsenzu ohledně skríningu ovariálních cyst v průběhu porodnického ultrazvuku nebylo dosaženo, ale většina se klonila k názoru, že není žádoucí aktivně „vyhledávat“ cysty v průběhu plánovaného těhotenského ultrazvuku. Jak si ale počínat v managementu takového náhodného nálezu zůstává i nadále nezodpovězeno.

Neméně zajímavá byla panelová diskuse: „Prohlášení k managementu (evidence-based) jednoduchých ovariálních cyst u postmenopauzálních žen“. Opakovaně bylo prezentováno, že jednoduché ovariální cysty menší než 5 cm v největším průměru nevyžadují další folow-up vzhledem k mizivé pravděpodobnosti jejich maligní transformace. Zajímavé bylo, že publikum jasně hlasovalo pro to, že ve vlastní praxi by se téměř nikdo nebyl ochoten zříci opakované kontroly takové pacientky a jak trefně poznamenal prof.Timor-Trisch na dotaz panelistů, proč by tak nečinil: „Protože za měsíc by moje pacientka byla u jiného lékaře“. Takže závěr byl notně úsměvný: „Není potřeba dalšího sledování jednoduchých ovariálních cyst u postmenopauzálních pacientek, pokud nežijete v New-Yorku“. Takže překvapivě: většina přítomných se ne až tak ortodoxně drží „evidence-based medicine“ :-)

Poučných bylo mnoho dalších přednášek a tak nezbývá než se těšit na další vzrušující témata z oblasti s tak prudkým rozvojem technologie jako je ultrazvuková diagnostika. Jsem zvědav co uslyšíme příští rok v Londýně.

Milan Vicena:

K velkému rozšíření 3D ultrazvukové diagnostiky přispěly nové špičkové technologie, které až 100 násobně zrychlily zpracování obrazu a umožňují 3D real time = 4 D. Benacerraf z Harvardu dokonce vypočetla ušetřený čas při 3D vyšetřování – cca 10 hod. na 50 vyšetření ve srovnání s 2D ultrazvukem.

Srdeční frekvence v 1. trimestru závisí na délce gestace – od 6. do 9. týdne zvolna stoupá, poté klesá po 10. týdnu, v 6. týdnu je 95-127/min,  v 11. týdnu 158-172/min. Při frekvenci pod 100/min. mezi 6-12. týdnem lze abortus očekávat v 84%.

Skríning závažných srdečních vad je často možný mezi 11. a 14. týdnem gravidity (Carvalho-Velká Británie) – poruchy uložení srdce, atrezie či dysplazie atrioventrikulárních chlopní, transpozice velkých cév, plicní, nebo aortální stenosa či atrezie,větší defekty atrioventrikulárního septa.

Mezi 10.-14. týdnem chybějící, nebo zpětný tok v ductus venosus svědčí cca v 80 % pro aneuploidní plod (Murta-Brazílie).  U trizomie 18 se v 50 % vyskytuje holoprosencefalie,exomfalos či megacystis,

NT je patologické v 78 %, srdeční frekvence v 71 % – cca o 20/min pro příslušné CRL (Papageorghiou-Velká Británie).

Nuchální translucence (NT) zůstává základním markerem chromozomálních aberací – jejich riziko je přímo úměrné naměřené NT. Karyotypizace odhalila 35 % chromozomálních anomálií, ze strukturálních anomálií jsou nejčastější srdeční vady-54% (Bilardo-Holandsko).

Šíjové ztluštění (nezaměňovat s NT v I. trimestru – pozn. editora P. Caldy) je i důležitým minormarkerem trizomie 21 ve 2. trimestru, následován hyperechogenitou střevní. Pyelektazie a echogenní intrakardiální fokusy, pokud se vyskytují samostatně, jsou méně patognomonické (Torok-Maďarsko).

Difúzní myokardiální kalcifikace jsou obvykle spojeny s euploidií, myokardiální dysfunkcí a nepříznivými perinatálními výsledky (Simchen-Izrael).

Nejefektivnější skríningovou metodou pro detekci trizomie 21 je nadále kombinace věku matky NT a free beta hCG a PAPP-A mezi 11.-13+6 týdnem gravidity (Papagheorghiou-Velká Británie). Ville (Francie) zdůrazňuje důležitost návaznosti podrobného ultrazvukového vyšetření ve 2. trimestru.

Nosní kost v 1. trimestru má jen omezenou validitu pro detekci trizomie 21 (Borobio-Španělsko), stejně tak i ve 2. trimestru (Has-Turecko, Kim-Korea). Dle Xie-Čína-hypoplasie nosní kosti je těsně spjata s chromozomálními abnormalitami.

Pohlaví lze v 84% určit mezi 11.-14. týdnem. Pokud je falus ve střední sagitální rovině orientován kraniálně, pravděpodobně se jedná o pohlaví mužské, u kaudální orientace ženské (The-Austrálie)

Lineární inzerce atrioventrikulárních chlopní je označována jako nový marker trizomie 21 (Fredouille-Francie). Stejně tak i aberantní pravá arteria subclavia, která u 35% trizomií 21 neodstupuje z brachiocefalického trunku, ale samostatně z oblouku aorty (Chaoui-Německo).

Úhel, který svírají hřebeny kyčelních kostí je větší u trizomie 21 (103 +/-12 stupňů), než u euploidních plodů (83+/-6 stupňů)-Lee-USA.

Izolované choroidální cysty nejsou důvodem ke karyotypizaci, obvykle mizí v dalším průběhu gravidity (Fritz-Chile). Sice se též vyskytují u 30 % trizomií 18, ale nikdy ne samostatně (Hsieh-Taiwan).

U trizomií 18 Hamela-Olkowska ve všech případech zjistila srdeční vadu: nejčastěji defekt komorového septa, dále defekt atrioventikulárního septa, dvojvýtokovou pravou komoru, hypoplázii levého srdce, koarktaci aorty, dvojvýtokovou pravou komoru s transpozicí velkých cév či Fallotovu tetralogii.

AFP více než 2 MoM při triple testu je lepším prediktorem placentární insuficience, než HCG větší než 2,5 MoM (Kingdom-Kanada).  Riziko fetální ztráty, předčasného porodu a perinatální mortality je signifikantně vyšší u monochoriálních dvojčat ve srovnání s dichoriálními. Asistovaná reprodukce zvyšuje počet dichoriálních dvojčat. Perinatální výsledky, navzdory vyššímu věku u těchto pacientek jsou lepší, než po spontánní koncepci (Sperling-Dánsko).  

Mnoho prací bylo věnováno fetoskopické laserkoagulaci placentárních cévních anastomóz u monochoriálních dvojčat při TTTS (twin-twin transfusion syndrome).  Je to pravděpodobně nejlepší léčebná metoda pro závažné formy TTTS (Lewi-Belgie). Váhový rozdíl mezi dvojčaty se po úspěšně provedeném zákroku snižuje (Chmait-USA). Avšak u závažných forem před 15. týdnem, kdy ještě nelze provést fetoskopický zákrok (oligohydramnion menší  než 3 cm a kolabovaný močový měchýř u donora a polyhydramnion nad 6 cm a distendovaný močový měchýř u recipienta), je prognóza téměř vždy špatná (Lewi-Belgie).

Intrauterinní dilatace závažné stenosy aortální chlopně mezi 21.-30. týdnem může zabránit hypoplasii levého srdce (Benson-USA). Stejně tak i valvuloplastika pulmonální artérie v tomto období je prevencí hypoplasie pravého srdce (Pasquini-Velká Británie.

U některých skeletálních malformací je potřebné ve 3. trimestru provedení RTG vyšetření. Potom 3D CT se jeví jako nejlepší možnost (Molho-Francie).

Endoluminální tracheální okluze mezi 26.-28. týdnem u plodů se závažnou kongenitální diafragmatickou hernií (s herniací jater a hypoplasií plic) je prevencí úniku tekutiny z plic, jenž se podílí na růstu plicního parenchymu (Deprest-Belgie). Vzhledem k používání 3 mm fetoskopu je sice vyšší riziko předčasného odtoku vody plodové a tím i předčasného porodu, ale neonatální mortalita je u neléčených případů více než 90 % (Jani-Belgie).

Magnetická rezonance (MRI) se stále více uplatňuje jako bezpečná metoda i v těhotenství – z indikací matky i plodu. U matky pro přesné změření pánve, k vyloučení či potvrzení ureterolithiasy, choledocholithiasy, appendicitidy či střevní obstrukce. Zajímavou indikací je podezření na abrupci či placenta accreta. V diagnostice vrozených vývojových vad plodu jen jako alternativní metoda. Vzhledem k tomu, že vytvoření obrazu trvá méně než 1 vteřinu, není zapotřebí sedace matky, ani plodu (Levine-USA).

Největším problémem u korigovatelných fetálních vad je schopnost vyloučit přidružené malformace, které mohou nepříznivě ovlivnit prognózu plodu (Segata-Itálie).  Se zdokonalením ultrazvukové diagnostiky mnoho strukturálních vad je odhaleno již v 1. trimetru a je možné je řešit evakuací dělohy, což pacientky preferují, ale potvrzení těchto vad patologem může být složitější (Chan-Hong-Kong).

Vaginální porod plodu s gastroschízou se jeví bezpečný, pokud nejsou jiné porodnické kontraindikace (Letting-Norsko). Neonatální mortalita je 6,4%, nejzávažnější je sepse a nekrotizující enterocolitis, dále nepříznivý neurologický vývoj a potřeba opakované chirurgické korekce. Bolesti břicha se vyskytují ve 26-50%.

Mola hydatidosa u gemin je ve výjimečných případech (1:22000-1:100000) slučitelná s porodem donošeného živého plodu. Riziko fetální mortality, krvácení, preeklampsie a trofoblastické nemoci je vysoké. S rozšířením léčby indukce ovulace lze očekávat více těchto případů (Kim-Korea).

Inkompetence hrdla u dvojčat je 7x častější než při l plodu a většinou se vyskytuje u primipar bez anamnesy předčasného porodu. Větší prodloužení těhotenství po cerclage lze očekávat při l plodu (Choi-Korea).

Fyziologická délka hrdla ve 20. týdnu je 34–50 mm, ve 38. týdnu 14–32 mm (Park-Korea).

Intrauterinní růstová retardace (IUGR) spojená s oligohydramniem má obvykle špatnou prognózu. Je třeba vyloučit aneuploidii a kongenitální infekci. CMV infekce se projevuje mimo jiné kalcifikacemi v dutině břišní, často na játrech. Doppler, ani dynamika oligohydramnia a restrikce růstu nerozliší etiologii a nepredikuje vývoj (Portmann-Austrálie).

Téměř 2/3 plodů s IUGR mají šířku ductus venosus větší, než odpovídá 95 percentilu pro příslušný gestační věk. Maximální rychlost v systole zůstává stejná. Dilatace ductus venosus usnadňuje snížením odporu redistribuci krve k srdci (Airoldi-USA).

Při sonografickém"zahuštění" vody plodové u těhotných s vysokým rizikem předčasného porodu dochází k porodu v průběhu následujících 2 týdnů (Bujold-Kanada).

Goldberg (Izrael) popisuje 4 případy závažné CMV infekce při pozitivním anti-CMV IgG, ale negativním anti-CMV IgM. V 1. případě popsána mikrocefalie a intrakraniální kalcifikace, ve 2. fetální hydrops s generalizovanými edémy a perikardiálním výpotkem, ve 3. hepatosplenomegalie a ve 4. těžká IUGR. Vyšetření CMV DNA pomocí PCR a pozitivní kultivace vody plodové po amniocentéze určily správnou diagnozu.

Šířka dolního děložního segmentu pod 2 mm je rizikovým faktoru pro dehiscenci sutury po předchozím císařském řezu (Bujold-Kanada).

Pokud v IVF cyklu pulzatilní index v arteria uterina je větší než 3 a chybí subendometriální pulzace, lépe aplikovat malou dávku aspirinu, či Sildenafil vaginálně a odložit aplikaci hCG do zlepšení průtokových parametrů, evevntuelně embrya zmrazit a embryotransfer provést v dalším cyklu po hormonální přípravě endometria (Tan-Kanada).

Výška endometria, jeho objem a kapilární průtok v endometriu jsou největší v pozdní folikulární fázi. Podobná je i reakce foliklů. V luteální fázi výška endometria i jeho objem klesají (na podkladě absorpce edému endometria), rovněž kapilární průtok. Po klomifenu je patrná diskrepance ve vývoji foliklů (dobrá reakce) a endometria (preovulačně odpovídá časné folikulární fázi). Objem dominantního ovaria se rychle zvětšuje v průběhu folikulární fáze, klesá po ovulaci, a poté opět vzrůstá během luteální fáze. Vaskulární indexy v dominantním ovariu, dominantním foliklu i corpus luteum rostou v průběhu menstruačního cyklu a dosahují maxima 7. den po ovulaci, poté mírně klesají během luteální fáze. Nedominantní ovarium uvedeným změnám nepodléhá (Jokubkiene-Švédsko).

V terapii myomů se slibně jeví termoablace fokusovaným ultrazvukovým svazkem (focused ultrasound surgery), či svazkem o vysoké intenzitě (high intenzity focused ultrasound) za kontinuálního monitoringu koagulované i zdravé tkáně MRI. Ve srovnání s ischemickou nekrosou po embolii uterinní arterie má kratší dobu rekonvalescence. Lze ji provést i ambulantně a je vhodná především pro ženy zvažující další graviditu.

Embolizace uterinní arterie u děložních myomů je bezpečná i u ambulantních pacientů (Baerlocher-Kanada).

Endometriosa močového měchýře se často jeví jako nepřesně ohraničené nehomogení uzly vyklenující se intraluminálně, imitující karcinom,  ale s velmi malou vaskularizací. Vyskytuje se často na zadní stěně močového měchýře. v anamnese bývá operace na děloze, steskem těchto většinou premenopauzálních pacientek bývá cyklická dysurie a hematurie.

Punkce nesuspektních adnexálních cyst větších než 4 cm u premenopauzálních žen je alternativou chirurgického zákroku. K recidivě dochází cca v 15%,  obvykle za 6-12 měsíců (Aldamani-Kanada).

Leone (Itálie) referuje u úspěšně provedené transvaginální sukci cervikální gravidity 7 týdnů po IVF + ET u biamniálních monochoriálních dvojčat za transabdominální kontroly ultrazvukem,  s následnou 12 hodinovoukompresí místa implantace balonovým katetrem. Přítomnost zdravé ovariální tkáně přiléhající k ovariální cystě je spojena jen s malým rizikem malignity (Yazbek- Velká Británie).

Nedetekovatelná perfuse u nejasných ovariálních tumorů je obvykle predikcí benigního histopatologického nálezu. Ve sporných případech může kontrastní medium odhalit mikroperfusi jakožto marker suspektní malignity (Testa-Itálie).

RI je přídatný parametr k morfologickým kriteriím, který ev. potvrzuje suspekci na malignitu.  Pro preoperační staging endometrálního karcimu je většinou postačující transvaginální sonografie, MRI doporučují selektivně jen ve sporných případech (Savelli-Itálie).

Tumor větší než 2,5 cm a elevace Ca 125 jsou signifikantně spojeny s pokročilým procesem a vyžadují pánevní lymfadenektomii (Kim-Korea)

Lymfatické uzliny paraaortální a laterální pelvické větší než 1 cm se zobrazují téměř stejně dobře jako při MRI. Nedostupné jsou uzliny za střevem naplněným plynem Kratochwil-Rakousko).

Přes nesporné výhody 3D, kvalitní 2D zobrazení zůstává "zlatým standardem" i pro fetální srdce (Sleurs- Belgie).

Více prací zdůraznovalo přínos ultrazvukového vyšetření nejen pro speciální diagnostiku ale i pro běžnou praxi. Barbera (USA) přirovnává porodní sál bez ultrazvuku lezení na Mt. Everest bez kyslíku.

 Příští konference ISUOG se koná v Londýně, 3.-7.. září 2006. www.isuog2006.com