Vítejte naGYNSTART

    Úvodní stránka
    Obchod
    Vlož inzerát
    Napište nám

reklama

 Přidej akci do kalendáře  Pošli příspěvek  Přidej nový odkaz  Registrace

 Zprávy
  Prolaps pupečníku za porodu
  Konec rakoviny děl.hrdla?
  Sirup proti kašli zabíjel
  Valproát u mužů - SUKL
  Master (MSc) Programme London
  Přednášky z konference nahrány
  Prof Doležal přednáška 95 let
  Nová porodnice Mělník
  Dělení tablet - dělicí rýha
  Energetic.nápoje a těhotenství

další zprávy ...

Vstup do uzavřené skupiny gynekologů Gynstart
 Partneři:
 
 
 Akční nabídka

Retraktor - boční vaginální nevodivý
Cena: 1210 ,- Kč
 Aktuální akce
PRAKTICKÝ jednodenní ULTRAZVUKOVÝ KURZ
10.04.2024
Praha, Apolinář

PRAKTICKÝ ULTRAZVUKOVÝ KURZ - podrobné hodnocení morfologiie plodu a vyšetření v gynekologii.PRIHLÁŠKY KLIKNI ZDEUltrazvukové známky časného intra a extrauterinního těhotenství - Diagnostika a postup ...


55.konference Gynekologie dětí a dospívajících
11.04.2024-13.04.2024
Brno

Konference se bude věnovat mezioborové spolupráci, endokrinologické problematice, operačním přístupům, optimálnímu řešení vývojových vad. Budou prezentovány zajímavé kazuistiky. ...

 Inzeráty
  USG SIEMENS Acuson NX3

další inzeráty ...
 Abnormální nidaci plodového vejce v jizvě po císařském řezu lze nejlépe diagnostikovat:
sériovým stanovením hladin hCG v krvi
vaginálním UZ vyšetřením mezi 6-7 týdnem gravidity
MRI malé pánve s kontrastní látkou
vaginálním UZ vyšetřením ve 12-13+6 týdnu gravidit


[ Výsledky | Ankety ]

Hlasujících: 213 | Komentáře: 0
 Termíny v graviditě
Zadej den PM:

Zadej UZ dle výběru:
mm:
Měřeno dne:


   Klasické výpočty
  Podrobnější výpočty

  Nastavte si Gynstart jako domovskou stránku
 SAMOOBSLUHA:
  Přidej akci do kalendáře
  Pošli příspěvek
  Přidej nový odkaz
  Statistika přístupů
  Registrace
Gynstart na Facebooku
Gynstart na Facebooku
 MZČR reakce na usnesení ČLK               17.7.2008

Komentář ministerstva zdravotnictví k „Usnesení představenstva ČLK k reformním zákonům ministra zdravotnictví“ ze dne 22.5.2008 a k dalším materiálům, jejichž autorem je pan doktor Kubek

„Usnesení představenstva ČLK k reformním zákonům ministra zdravotnictví“ ze dne 22.5.2008  je v plném znění zde: http://www.lkcr.cz/dokumenty.php?item.id=78483&do[load]=1&filterCategory.id=3
 
V uvedených materiálech je obsaženo mnoho nepřesných i zavádějících informací. Níže je proto komentář k některým výrokům, který má za cíl poskytnout širší souvislosti dané problematiky a poskytnout tak méně zaujatý pohled.
 
K současné situaci (finanční) ve zdravotnictví
V pohledu na tuto problematiku si Usnesení představenstva protiřečí v druhém odstavci na první straně a ve třetím odstavci na třetí straně. Na jedné straně je situace v českém zdravotnictví označena za „ne tak špatnou, nevyžadující reformu“, na druhou dostává přízviska jako „chronické problémy s financováním“.
 
Co se týká současné finanční situace, uvádíme několik poznámek:
  • Finanční stabilizace systému veřejného zdravotního pojištění je pouze zdánlivá. Současné přebytky (tj. kladné hospodaření ZP v 2007) jsou pouze dočasnou, a bez provedení změny pomíjivou, skutečností.
  • Dnešní „stabilizace“ bylo dosaženo za cenu mimořádných dotací do systému v minulých letech. Pro příklad: 4,2 mld. Kč v 2001, 1,9 mld. Kč v 2003, 1 mld. Kč v 2004 a 3,8 mld. Kč v 2005, vše provedeno formou odkupu nedobytných pohledávek skrze ČKA. Dále 7 mld. Kč v 2006 mimořádným navýšením platby státu během roku (pro srovnání, v roce 2005 byla celková platba státu 33,5 mld.Kč). Přetrváváním nového mechanismu stanovení platby státu i v roce 2007 tak systém v porovnání s původním nastavením získal dalších cca 10 mld. Kč.
  • Vše dohromady celkem cca 28 mld. Kč.
  • Hovořit o „stabilizovaném“ systému, který nepotřebuje žádnou změnu, není korektní: viz známá míra neefektivity v systému, bující korupce a nerovnosti v přístupu k péči mezi občany. Současně je nutné respektovat probíhající demografické změny, kdy proces stárnutí české populace způsobí finanční problémy ve zdravotnictví ještě dříve, než v penzijním systému. Nezanedbatelný je i vliv nových technologií a medicínských postupů: kvalitnější, ale řádově dražší, tlačí výdaje na zdravotnictví nahoru a dostávají veřejné finance ve zdravotnictví pod neustálý tlak.
Peněz v systému momentálně není nedostatek. Navržená reforma má však za primární cíl efektivnější využití peněz, které dnes v systému jsou - „optimistické“ odhady hovoří o plýtvání v systému v řádu 10% ročního obratu. Jiné odhady hovoří až o 20%, tedy 40 mld. Kč ročně (viz například studie zpracovaná Transparency International, www.transparency.cz).
V tomto kontextu působí nelogicky požadavky z jiného materiálu, kde se na jednu stranu požadují plošná navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven z důvodu „dostatku peněz“ a na druhou stranu se požaduje navýšení platby státu z důvodu „nedostatku peněz“.
.
Navrhované reformní zákony se z logických i etických důvodů snaží v prvé řadě o lepší využití peněz, které už dnes občané na zdravotnictví povinně platí, v roce 2008 téměř 230 miliard Kč. Později bude muset následovat změna financování a pravděpodobně i rozsahu péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Tento další krok je diskutován na úrovni tzv. Kulatého stolu iniciovaného ministrem Julínkem (pro zájemce viz www.kulatystul.cz).
   
 
K označení návrhu reformy za „nevyzkoušený experiment“  
Reforma, která je velmi podobná českému návrhu, byla provedena v Nizozemí, podobný systém funguje také ve Švýcarsku. Nedomníváme se, že by tyto dvě evropské země byly příkladem zanedbané zdravotní péče o občany. Naopak, úroveň a kvalita poskytovaných zdravotních služeb jak ve Švýcarsku, tak v Nizozemí, jsou často v Evropě dávány za vzor. Vzhledem k jejich dlouhé demokratické tradici je označení, že tyto země na svých občanech „experimentují“, krajně přitažené za vlasy.
O výsledcích Nizozemské reformy je možné se dočíst např. v publikaci OECD z ledna 2008; o Švýcarském systému zdravotnictví a jeho výsledcích např. ze společné publikace OECD a WHO: „OECD Reviews of Health Systems – Switzerland“ (2007), alternativně z publikace WHO/European Observatory on Health Systems and Policis – Switzerland.
 
K „pozitivním změnám, které ČLK podporuje“
Chtěli bychom upozornit i na další detaily reformy, které jednoznačně patří k pozitivům. Například poprvé v zákoně stanovený a tedy soudně vymahatelný nárok pacienta-pojištěnce na dostupnost zdravotních služeb. Pro české občany se jedná o klíčovou změnu v jejich právech pojištěnce směrem k lepšímu. To, že se v usnesení o těchto a dalších věcech nepíše, vyvolává dojem, že ČLK opatření tohoto směru nepodporuje? Alternativně se můžeme domnívat, že došlo k neúplnému prostudování věcných záměrů návrhů.
 
K „nekalé konkurenci zdravotnických supermarketů“
Živnou půdou pro korupci je vždy prostředí, kdy rozhoduje někdo jiný, než kdo nese ekonomické a právní důsledky tohoto rozhodnutí. Právě takovým případem jsou dnešní výběrová řízení.
Upozorňujeme na to, že deklarace zde uvedená neodpovídá obsahu ani věcných záměrů, ani připravovaných paragrafových znění. Zdravotní pojišťovny budou naopak podle nové úpravy povinny jasně stanovit zakázku a za druhé předem zveřejnit kritéria pro výběr. Zákaz nekalé konkurence je navíc ošetřen standardními právními předpisy (ochrana hospodářské soutěže a obchodní zákoník). Z pohledu hospodářské soutěže není velikost soutěžitele v žádném případě „nerovnou podmínkou“. Naopak, i malý poskytovatel může být efektivní a jeho nabídka služeb pro zdravotní pojišťovnu zajímavá.
 
K „diktatuře pojišťoven a monopolech nerespektujících pravidla volné hospodářské soutěže“ (obsaženo také v materiálu „reformní zákony ministra Julínka“, nedatováno)
Upozorňujeme, že ve zdravotnictví nelze hovořit o „volné“ hospodářské soutěži, neboť se jedná o silně regulované odvětví, s velkou regulací pojištění, pojišťoven i poskytovatelů.
Zároveň upozorňujeme na to, že pravidla hospodářské soutěže se vztahují na všechny subjekty ve zdravotnictví nevyjímaje. Není to žádná novinka a ani Úřad pro ochranu hospodářské soutěže není v této oblasti žádným nováčkem.
 
Informace o tom, že nikde v Evropě neexistuje propojení mezi ZP a poskytovateli, je lživé. Už vůbec není pravda, že tato propojení jsou v „rozporu s pravidly platnými v EU“! V evropských zemích tato uskupení nejsou neznámá a i např. v Čechách za první republiky vlastnili zdravotní pojišťovny některé poskytovatele. Toto přímé propojení však nebude novými zákony povoleno. Jakékoli jiné majetkové propojení, přes třetí, čtvrtou, pátou nebo šestou osobu však nelze efektivně zakázat. Nové zákony proto zavádějí speciální kategorii dohledu nad podobnými uskupeními s tím, že jakékoli propojení bude nutné pod vysokými pokutami přiznat.
 
Co se týká smluvních a cenových vyjednávání mezi pojišťovnami a poskytovateli, je třeba říci, že povinné kolektivní vyjednávání škodí vždy těm, kteří poskytují kvalitní služby, snaží se a jsou efektivní. Při povinném kolektivním vyjednávání totiž za svou práci mohou být odměněni pouze jako „průměr“. Nové zákony proto ruší tuto diskriminaci kvalitních a efektivních poskytovatelů. Volá-li po udržení povinného kolektivního vyjednávání právě Česká lékařská komora, je možné se domnívat, že nehájí zájmy všech svých členů.
 
Zároveň bychom chtěli upozornit, že nové zákony nezakazují sdružování malých poskytovatelů za účelem jednání se zdravotní pojišťovnou nebo pojišťovnami, neboť samostatně vedená jednání by v případech např. samostatných praxí byla ekonomicky nevýhodná. Nadále nicméně zůstávají v platnosti obecné předpisy o dominantním postavení a jeho zneužití.
 
Prohlášení o možnosti „zvýhodňovat „svá“ zdravotnická zařízení“ je v případě nedominantního postavení daného poskytovatele nebo pojišťovny ekonomický nesmysl. V případě existence dominance naopak platí, viz výše, obecné předpisy na ochranu hospodářské soutěže, tedy např. zákaz zneužití dominantního postavení. V neposlední řadě znovu připomínáme povinnost zdravotních pojišťoven vybírat smluvní poskytovatele na základě předem zveřejněných podmínek a kritérií. Povinnost transparentních řízení v případě nekalých úmyslů jakéhokoli z účastníků usnadní a urychlí činnost a zásah Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. 
 
K obavám o právní diskontinuitu platných smluv
Navrhované zákony neobsahují jediné ustanovení, které by zasahovalo do platných smluvních vztahů. Z hlediska české legislativy toto ani není možné! Pojišťovny, ale i poskytovatelé, budou moci nadále vypovídat smlouvy pouze za podmínek obsažených ve smlouvách samých. Vyjádření o možnosti „libovolné zlovůle“ zdravotních pojišťoven směrem k poskytovatelům jsou šířením poplašných, nepravdivých, informací. Veškeré smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotními zařízeními zůstanou v platnosti.
 
K řízené péči a výrokům o omezení práv pacienta
Žádný z návrhů neomezuje právo pacienta zvolit si svobodně svého lékaře! Toto právo obsahuje navrhovaný zákon o zdravotních službách. V případě zdravotního pojištění kladou nové zákony na první místo skutečnost, že pro jakoukoli změnu se pojištěnec musí rozhodnout dobrovolně!
Režim označovaný novými zákony jako řízená péče naopak pojmenovává praktiky, které sledujeme již dnes. Nové zákony však zaručují větší ochranu práv pojištěncům, neboť v případě těchto praktik dávají další povinnosti zdravotním pojišťovnám a další práva pacientům. Například právo na zdravotní pojišťovnou hrazené posouzení léčebného plánu i nesmluvním poskytovatelem zdravotních služeb.
Režim řízené péče v žádném případě ničím nezasahuje do povinnosti lékaře léčit lege artis.  
 
K dohledu nad zdravotními pojišťovnami (obsaženo v materiálu „reformní zákony ministra Julínka“, nedatováno)
Ano, nový systém dohledu nad zdravotními pojišťovnami bude mnohem přísnější, striktnější, s většími kompetencemi a možnými sankčními nástroji. Z tohoto důvodu samozřejmě povede na straně pojišťoven k vyšším nárokům na prokazování jejich činnosti a způsobů, jakým zajišťují dostupnost zdravotních služeb pro své pojištěnce. Na rozdíl od současného stavu tak například budou mít povinnost prokazovat dostatečnou hustotu i kapacitu své sítě smluvních poskytovatelů. Pro zdravotníky z této nové povinnosti plynou nemalé výhody, neboť se de facto stanovuje požadavek na minimální smluvní síť pojišťovny (v dnešním systému neznámý pojem). Nevidíme proto důvod, proč právě ČLK protestuje proti zřízení úřadu, který má převzít dnešní roztříštěné a neúplné kompetence ministerstev zdravotnictví a financí a zároveň dostat nové kompetence, které zajistí vynutitelnost nových povinností uložených zdravotním pojišťovnám?
Co se týká financování Úřadu, nemá žádnou souvislost s ostatními penězi ve zdravotnictví. Úřad bude financován státním rozpočtem, nezávisle na všech zdrojích, které jsou určeny pro veřejné zdravotní pojištění (např. velikost platby státu je určena zákonem, zřízením Úřadu tak nebude ovlivněna). Dohled nad finančním zdravím pojišťoven zabrání včas jakékoliv možnosti opakování pozdních plateb poskytovatelům (viz VZP v letech 2004 – 2006).
 
K Univerzitním nemocnicím (obsaženo také v materiálu „reformní zákony ministra Julínka“, nedatováno)
Netušíme, proč se Česká lékařská komora vyjadřuje k tomu, podle kterých ustanovení platných právních předpisů by měli být odměňováni zaměstnanci zdravotnických zařízení? Dle našeho názoru nepatří otázka odměňování zaměstnanců do působnosti profesní organizace typu ČLK.
 
Co se týká uvedených informací k záměru zákona týkajícího se univerzitních nemocnic, jsou podány nepravdivé informace. Např. mnoho rozhodování i majoritního vlastníka bude zákonem omezeno a bude k nim nutný i souhlas minoritního vlastníka, neboť zákonem požadované kvórum je 2/3 hlasů, přičemž uvažovaná část státu bude méně než 2/3 (66%).
 
Co se týká srovnání příspěvkových organizací a a.s., nejpodstatnější rozdíl tkví v řízení, odpovědnosti a vedení účetnictví (pro a.s. standardní, pro státní příspěvkovou organizaci ovlivněné např. tím, že nemusí účtovat odpisy..). Možnost převzít deficit státní příspěvkové organizace státem není vizitkou státu za „odpovědnost zajistit kvalitní výuku“, ale přihlášením se státu za špatné hospodaření managerů příspěvkové organizace a vyjádřením vůle sanovat neefektivnost z kapes daňových poplatníků. Univerzitní nemocnice na prvním místě mají přeci jen poskytovat zdravotní péči, jsou centry vysoce specializované péče. Teprve na druhém (jako svou minoritní činnost) zajišťují výuku a podílí se na vědě a výzkumu.
 
 
 
K dalším materiálům, jejichž autorem je dr. Kubek a které šíří mezi členy komory
- V materiálech nejsou přiznána všechna fakta.
 
K usnesení Evropské federace lékařů – zaměstnanců (FEMS - European federation of salaried doctors)
Předložená česká verze usnesení se od anglického originálu liší v jednom podstatném detailu, a to že v anglickém originálu jsou hned pod nadpisem uvedeni autoři tohoto usnesení: Martin Engel, Milan Kubek.
K tomuto je ještě třeba dodat, že prezident České lékařské komory v tomto usnesení mluví za Lékařský odborový klub, nikoli za ČLK. V Evropské federaci lékařů-zaměstnanců totiž nereprezentuje Komoru, ale pouze lékaře-zaměstnance.
Za odborový klub je dokonce členem presidia této evropské odborové organizace.
Evropští lékaři–zaměstnanci o připravované české reformě zdravotnictví mnoho nevědí, informace mají pouze od dr. Kubka, který mezi nimi ale vystupuje pouze jako zástupce lékařů-zaměstnanců. Upozorňujeme, že tato organizace se nezabývá zájmy soukromých lékařů.
 
 
K článku „OECD varuje před riziky Julínkovy reformy“
Tento článek je postaven pouze na zkráceném souhrnu zprávy OECD "OECD Economic Syrveys, Czech Republic" (Ekonomický přehled České republiky, 2008), pan Kubek evidentně nečetl celou Zprávu. V této souvislosti je zajímavé, že z neznalosti Zprávy obviňuje premiéra Topolánka.
Je možné se domnívat, že některé výroky z článku pana Ratha vytržené z kontextu (např. čím se Zpráva zabývá či nezabývá, ale i výkladem jejích doporučení) poškozují důvěryhodnost této mezinárodní organizace. V této souvislosti odkazujeme na celý text Zprávy a níže připojujeme text z úvodníku Shrnutí (Policy Brief), z kterého čerpal autor článku:
 
 
Některé souvislosti, vytržené z kontextu:
Ad Nizozemí: Zpráva o něm v této souvislosti vůbec nemluví. V Nizozemí pojištěnci nikdy neměli nárok na podíl z výsledku hospodaření zdravotní pojišťovny, naproti tomu v systému existuje tzv. nominální pojistné a její výší si zdravotní pojišťovny konkurují (výše nominálního pojistného se může lišit mezi pojišťovnami, ale pro všechny pojištěnce jedné ZP je vždy stejná). V Nizozemí žádnou část reformy nezrušili, naopak ji neustále doplňují (např. nově všichni musí zaplatit 150Eur v roce nejdřív, než začne platit pojišťovna).
 
OECD nás ve Zprávě upozorňuje na to, na co si musíme dát pozor při provádění reformy, tj. při psaní zákonů a nastavování pravidel. Rozhodně reformu, ani její směr, neodsuzuje, právě naopak. Hodnocení OECD zní, že "Druhá fáze reformy by mohla mít významný dopad na posílení konkurence v oblasti kvality a ceny". V části Hodnocení a doporučení (Assessment and Recommendations) dokonce píší, že "navrhovaná reforma zdravotnictví má potenciál".
 
V souvislosti s tím, že pan Gurría označil návrh reformy za "odvážný a inovativní" krok, také zaznělo, že tento návrh rozhodně nemůže být hodnocen jako experiment, protože Holandsko a Švýcarsko jsou důkazem, že zvolený směr není nevyzkoušený. OECD v tomto kontextu pouze konstatuje, že jako celek nemá s obdobnými návrhy zatím dostatečný objem zkušeností, aby již jen podle návrhu mohli hodnotit sílu dopadu opatření na efektivitu systému.
 
 Co se týká "nutnosti definovat rozsah standardní péče hrazené z v.z.p.", konstatuje Zpráva (a pozitivně hodnotí), že již v druhé fázi reformy se ČR snaží lépe zadefinovat nárok pojištěnce. Zároveň ale upozorňuje, že vzhledem k omezeným ekonomickým možnostem bude v budoucnu určitě nutné zabývat se nutností zúžit rozsah péče hrazené nebo způsobem, jak ve veřejném systému využívat i jiné zdroje financování (spoluúčast, soukromé zdroje).
V tomto kontextu je vidět snaha o dezinterpretaci Zprávy OECD v uvedeném článku, neboť toto hodnocení OECD je obsaženo pohromadě v jediném odstavci i jen ve Shrnutí Zprávy (viz strana 6 Shrnutí – Policy Brief).
 
Co se týká doporučení k samotnému návrhu reformy, například v případě možnosti snadného přestupu pro pojištěnce mezi zdravotními pojišťovnami, upozorňuje OECD na nutnost omezit případné překážky tomuto pohybu. Např. musí být ošetřen způsob vyúčtování limitu na poplatky, když pojištěnci přechází mezi ZP, nebo výplata podílu na výsledku hospodaření ZP, když pojištěnec odejde od ZP jinam, atd. Roční omezení pro minimální účast u jedné zdravotní pojišťovny je současné omezení, na kterém reformní návrhy nic nemění.
 
Co se týká v článku uvedeného střetu zájmů vlastníků ZP, je podaná informace naprosto mylná. Zpráva OECD totiž vůbec nehovoří o vztahu/propojení mezi pojišťovnou a poskytovateli péče. Zabývá se střetem zájmu státu v roli vlastníka největší pojišťovny VZP! Všímá si tak situace, že stát bude nadále mít v případě VZP i jiný zájem, než jen jako vlastník VZP, což může způsobovat problémy při nastavování pravidel jak pro zdravotní pojišťovny, tak pro poskytovatele zdravotních služeb. Viz str. 52 Zprávy.
  
 
            Zpráva OECD o ekonomickém stavu České republiky v roce 2008 (Hospodářský přehled ČR) obsahuje kromě úvodní části (Executive Summary) v 2. kapitole 2 pasáže věnované zdravotnictví. OECD zde shrnuje a hodnotí dosavadní i budoucí kroky reformy systému českého zdravotnictví, dále nastiňuje možné obtíže, které by se mohly při zavádění reformy projevit, a doporučuje provedení příslušných opatření. 
 
 
Kapitola 2 (Zajištění udržitelnosti financování, vyhodnocení nedávné daňové reformy a reformy veřejných financí)
 
 
Strana 40, Rámeček 2.1: Strategická doporučení k zajištění finanční udržitelnosti
 
Zdravotnictví
Z již dokončené první fáze reformy jsou především regulační poplatky vítány. Je třeba se vyhnout zeslabení jejich účinku zaváděním výjimek, ovšem za předpokladu, že se tím nenaruší dostupnost potřebné péče.
Pokud jde o plánovanou druhou fázi reformy, je nutné věnovat zvýšenou pozornost riziku nežádoucích reakcí zdravotních pojišťoven jako akciových společností na zvýšenou konkurenci a podněty k zisku. Jde především o tyto oblasti:
Pozornost případům „sbírání smetany“, neboť stimuly se s rostoucí motivací zdravotních pojišťoven ziskem zřejmě zintenzivní.
Opatření k vyloučení konfliktu zájmů mezi majiteli pojišťoven, až budou pojišťovny přeměněny na akciové společnosti.
Jasné signály, že implicitní záruky za deficity a dluhy pojišťoven jsou minulostí.
Základní pravidla smluv o pojištění, která umožňují přechody pojištěnců mezi pojišťovnami.
Opatření, která „promazávají“ soukolí tržních sil. Možnost „skrytých úspor“ by měla být omezena zajištěním dobrých informačních systémů o výkonech poskytovatelů zdravotní péče.
 
Je také potřebné pozorně sledovat reakci poskytovatelů zdravotní péče na reformu. Poskytovatelé péče mohou mít v některých oblastech místní monopol a v takových případech pak není pravděpodobné, že by motivování pojišťoven vedlo k úspěšnému tlaku na poskytovatele péče, aby zvýšili svou efektivnost.
Je potřebné dále pracovat na tom, co je zařazeno v základním balíku zdravotních služeb. Druhá fáze reformy se zaměřuje na lepší definování rozsahu zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, ale vzhledem ke stárnutí populace a stále se rozšiřujícím možnostem léčby jsou nutná další opatření k zúžení tohoto rozsahu nebo k umožnění vstupu jiných zdrojů financování do veřejného systému (například rozšířením spolufinancování).
 
Strana 50, Pokrok a ambiciózní plány v reformách veřejných výdajů
 
Zdravotní péče
Současná politika vlády se zaměřuje na to, aby se systém zdravotnictví založený na zdravotním pojištění zefektivnil posílením regulované soutěže. Při takovém uspořádání se soutěž o zákazníky na pojišťovacím trhu řídí vládou stanovenými pravidly, aby byla zajištěna dostupnost zdravotní péče a aby nedocházelo k tomu, že si zdravotní pojišťovny budou vybírat jen výhodné oblasti rizik. V učebnicovém modelu jsou jednotlivé pojišťovny schopny uzavírat s poskytovateli zdravotní péče smlouvy výběrově na základě ceny (a také na základě kvality péče). Takto získané úspory umožňují pojišťovnám snížit výši pojistného a nabídnout kvalitnější péči, což by jim přilákalo více pojištěnců. V praxi však systém zdravotnictví založený na zdravotním pojištění nejde v oblasti takovéto hodnotové konkurence tak daleko a až do nedávné doby nebyl český přístup výjimkou. V platbách zdravotního pojištění se totiž uplatňuje jednotná sazba, takže neexistuje cenová konkurence mezi pojišťovnami při získávání pojištěnců. Kromě toho přetrvává motivace k vybírání si výhodných rizik, protože systém úpravy rizik ve všech pojišťovnách se zakládá především na věku a pohlaví pojištěných. Kromě toho skutečnost, že stát uhrazoval deficity pojišťoven a management pojišťoven byl jen málo motivovaný  k efektivnímu zacházení s prostředky pojištění, vedla k tomu, že pojišťovny pociťovaly příliš malou potřebu vyhledávat úspory nákladů. Navíc je asi 60% obyvatel pojištěno u největší pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), kterou stát výslovně podporuje.
Pokud jde o konkurenci mezi poskytovateli zdravotní péče, stát se účastní jednání o úhradách služeb mezi pojišťovnami a poskytovateli péče a dříve dokonce i stanovoval sazby úhrad nemocnicím. Navíc stát a regionální úřady obvykle vlastní a spravují nemocnice, takže snížení nadbytečné nabídky (problém, který byl zdůrazňován v minulých doporučeních OECD) se z politických důvodů po nějakou dobu úspěšně odsunovalo. Je však nutné říct, že v několika regionech nedávno došlo k prodeji nemocničních zařízení nebo k pověření soukromého sektoru řízením nemocnic. Problém nadbytečných kapacit se tedy do jisté míry již zřejmě řeší.
 
První fáze reformy již byla dokončena (většina jejích opatření byla součástí fiskálního balíčku) a zahrnuje:
Zavedení malých regulačních poplatků. Od ledna letošního roku se platí nominální poplatky za vyšetření u lékaře, vydání léku a pobyt v nemocnici. Obavy z finanční dostupnosti zdravotní péče řeší zavedení limitní částky, kterou jednotlivec zaplatí na zvolených regulačních poplatcích a na doplatcích za léky. 
Změny ve stanovování cen léků. Došlo ke zpřísnění postupů při stanovování cen nových léků. Je vidět, že větší význam bude mít také srovnávání cen v mezinárodním měřítku. Kromě toho se v reakci na kritiku ze strany Ústavního soudu a Evropské komise stanovování cen a úhrad farmaceutickým společnostem více zprůhlednilo s pomocí nového administrativního postupu a zavedením odvolacího dodatku.
Uvolnění pravidel dohodování mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Až do ledna letošního roku byla řada parametrů poskytování zdravotních služeb stanovena závaznou vyhláškou. Ve výsledku existoval pouze malý prostor pro vyjednávání o platebních mechanismech a cenách. Nyní se mohou smlouvy od vyhlášky odchylovat, řídí se jí pouze v případě, že se strany nedohodnou.
 
Druhá fáze reformy již byla navržena Ministerstvem zdravotnictví. Zaměřuje se na systém pojištění a je inspirována nedávnými opatřeními v Nizozemí. Jejími hlavními prvky jsou:
Lepší definice základního rozsahu služeb zdravotní péče. Největší pozornost bude věnována lepšímu definování služeb, avšak nepředpokládá se výrazné snížení rozsahu.
Větší rozmanitost pojistných produktů. V současnosti mohou pojišťovny nabídnou jen jeden produkt, a to přístup k základnímu rozsahu zdravotní péče u všech jejich poskytovatelů. Podle reformy budou pojišťovny moci nabízet dva nové typy pojištění. Prvním bude tzv. zdravotní plán řízené péče (tj. pojištěnec bude mít přístup pouze k určitému okruhu poskytovatelů zdravotní péče). Druhý typ pojištění umožní pojišťovnám nabídnout pojištěncům volbu spoluúčasti v rámci základního rozsahu zdravotní péče výměnou za vyšší platby hotovosti nazpět („cash-back“ - viz níže). Tato opatření budou doplněna větší pružností při platbě za doplňkovou péči, tj. za péči, která není součástí základního rozsahu.
Objasnění právní formy zdravotních pojišťoven. V současnosti mají zdravotní pojišťovny zvláštní právní formu, která se podobá zhruba veřejným neziskovým organizacím. Cílem reformy je převést zdravotní pojišťovny na akciové společnosti podle běžného obchodního práva. Mezi záruky bude patřit nezávislý (státní) dozor a nová pravidla, kterými se budou řídit činnosti zdravotních pojišťoven nabízejících povinné zdravotní pojištění.
Mechanismus podílu na zisku („hotovost nazpět“) bude působit tak, že bude posilovat působení tržních sil v interakci mezi pojišťovnami a pojištěnci. Pojišťovny budou mít nárok na určitou výši provozního zisku, ale určitý podíl dalších výnosů bude muset být vyplacen zpět pojištěncům.
 
Tyto návrhy obsahují několik pomocných opatření. Především se plánuje restrukturalizace státem řízených fakultních a výzkumem se zabývajících nemocnic. Cílem je soustředit výuku a výzkum ve vyjmenovaných nemocnicích a posílit jejich řízení ze strany státu a univerzit.
 
Kroky, které byly tímto směrem podniknuty v první fázi, jsou vítané. Tato opatření a další plány vypořádávají několik předchozích doporučení OECD (OECD, 2003a). Dokonce i nízké regulační poplatky mohou pomoci snížit nadužívání zdravotní péče. Jejich účinek by se neměl oslabovat výjimkami, pokud ovšem zůstane zachován přístup k potřebné zdravotní péči. Také srovnávání cen farmaceutických výrobků může pomoci snížit náklady.
 
Druhá fáze reformy by mohla výrazně posílit konkurenci v oblasti kvality a ceny služeb. Zavedení motivace zdravotních pojišťoven ziskem jejich převedením na akciové společnosti pravděpodobně vyvolá opozici, ale je pro reformu klíčové. Teoreticky to znamená, že budou zesíleny ziskové motivy, což povede k důraznějším vyjednáváním o ceně a kvalitě služeb. Tyto stimuly budou do určité míry ovlivněny velikostí dělby zisku. Toto opatření však každopádně zlepší průhlednost a zvýší odpovědnost představenstev zdravotních pojišťoven.
 
Reforma je krokem dopředu, přesto však není úspěch zajištěný. Její opatření přinesou rozsáhlejší výběr možností zdravotního pojištění, což je pozitivní výsledek. Pokud jde o zlepšení efektivnosti, zkušenosti s tímto druhem reforem v jiných zemích jsou omezené. Reforma, která je dost podobná českému návrhu, byla provedena v Nizozemsku (OECD, 2008). Prozatím nejsou k dispozici důkazy o vysokých přírůstcích efektivity, ale na měření plného dopadu nového systému je zatím ještě příliš brzy. Model více druhů pojišťoven používají také ve Švýcarsku, ale srovnání by bylo obtížné vzhledem k tomu, že zdravotní péče je zde organizovaná na úrovni kantonů (OECD, 2006a). Proto jen budoucnost ukáže, zda volné uzavírání smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče v České republice povede k úsporám nákladů a dlouhodobě zlepší finanční udržitelnost.
 
K zajištění úspěchu druhé fáze reformy bude nutné věnovat zvýšenou pozornost riziku nežádoucích reakcí pojišťoven na zvýšenou konkurenci a motivaci ziskem. Půjde především o tyto oblasti:
Pozornost případům „sbírání smetany“, neboť motivace k tomuto chování se pravděpodobně se zavedením motivace ziskem zvýší. I když byl v letech 2003 až 2006 zaveden nový vzorec pro přerozdělení, navrhovaná reforma bude možná vyžadovat další úpravy.
Opatření k eliminaci konfliktu zájmů mezi majiteli akciových pojišťoven.Zejména když státu téměř jistě připadne vlastnictví VZP. Vezmeme-li do úvahy riziko narušené motivace ziskem, stát by měl dát najevo svůj úmysl tento svůj majetek prodat. Není ještě jasné, komu připadne vlastnictví ostatních pojišťoven, které byly původně založeny velkými zaměstnavateli nebo průmyslovými odvětvími.
Jasné signály, že mlčky předpokládané záruky státu za deficity pojišťoven a jejich dluhy jsou minulostí.Jedním z možných rizik reformy je, že vedení zdravotních pojišťoven využije výhody informací, kterou má oproti akcionářům a pojištěncům, a že zisky ukryje v nákladech (včetně štědře vyplácených platů a odměn) a pak bude tlačit na stát, aby pojišťovně poskytl další prostředky.
Určitá základní pravidla pojistných smluv, která umožní přechod mezi pojišťovnami.Je nutné podporovat konkurenci existencí jen malých překážek, které by zabraňovaly zákazníkovi přejít od jedné pojišťovny k jiné. Určitou komplikací v tomto návrhu je proto např. převádění „hotovosti nazpět“ mezi pojišťovnami.
Opatření, kterými se „promazávají“ kola tržních sil.V konkurenčním prostředí se pojišťovny mohou snažit dosahovat úspor opatřeními, která snižují kvalitu péče a kterých si zákazníci nemusí všimnout. Proto by se možnost tvorby takových „skrytých úspor“ měla omezit zajištěním dobrých systémů informací o výkonech poskytovatelů zdravotní péče. Kromě toho by měla být poskytnuta pomoc v technických oblastech správy, například při vývoji systému DRG, a v analýze poptávky po zdravotní péči. Je také nutné pečlivě sledovat reakce poskytovatelů zdravotní péče na reformu. Jde zejména o to, že poskytovatelé mohou mít v některých oblastech místní monopol. V těchto případech je pak nepravděpodobné, že by motivování pojišťoven vedlo ke zvýšení efektivity. Zkušenosti OECD ukazují, že monopolní postavení poskytovatelů je překážkou pro zvyšování efektivity v tržně orientovaných reformách.
 
Závěrem je nutné uvést, že i když druhá fáze reformy přesněji stanoví rozsah zdravotního pojištění, je nutné se dále zabývat zúžením tohoto rozsahu nebo umožnit, aby se na veřejném systému podílely i jiné zdroje financování. Bezprostřední otázka k řešení zní, zda existuje prostor pro zúžení základního rozsahu, aniž by se narušil sociální zájem. S tím souvisí také potřeba systému, který by dovoloval další vývoj tohoto souboru zdravotní péče v kontextu neustále se rozšiřujících možností léčby. Stát se řešením těchto otázek bude zabývat ve třetí fázi reformy. Byla ustavena mezistranická komise, ale není pravděpodobné, že ve  funkčním období současné vlády bude dosaženo nějakého pokroku. Jednou z diskutovaných možností je zkombinovat úpravu pojistného krytí s převedením mechanismu „hotovost zpět“ na systém osobních zdravotních účtů, v němž by se akumulované úspory mohly použít na léčbu, která není zahrnuta v pojištění, nebo na doplňkové služby.
Další zprávy
"MZČR reakce na usnesení ČLK" | 0
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Přihlásit se můžete zde

reklama

(c) Gynstart 2001 - 2020. Čtěte prohlášení, čtěte o ochraně osobních údajů
Vytvořil: 3K Technology s.r.o, provozuje: Aprofema s.r.o.