Příběh druhý-předatestační stá 12.2.2009 |
Také bych rád přidal své zkušenosti s předatestační stáží na stejném výše "nejmenovaném" pracovišti. Též jsem absolvoval povinnou stáž na tomto vyhlášeném prestižním pracovišti.
Budu stručný, naprosto souhlasím s kolegou a vyjmenovanými nedostatky. Ještě bych dodal několik vlastích poznatků. Ohledně kritizovaných služeb je nejvtipnější to, že systém již natolik vylepšili, takže v okamžiku nástupu na stáž na začátku měsíce, již máte rozepsané služby, aniž by se vás ptali, aniž by jste cokoliv tušili! Je nezajímá, že nejspíše máte vlastní služby na domovském pracovišti, že jste možná matka malého dítěte apod. V krajním případě se může stát, že aniž by jste pracovali na porodním sále v pracovní době, schytáte po pár dnech službu. Což jak zmínil kolega může být mazec. Finanční ohodnocení se blíží MacDonalds. Další věc je, že na nejmenovavém pracovišti se může sejít v jednom termínu klidně i šest lékařů najednou. Na toto pracoviště se rozhodně nevejdou a pak zákonitě končí na prenatálních ambulancích a apod. A poslední věc, která je vyloženě komická, je tzv. zhodnocení např. po týdnu, co stážista již viděl, respektive co by chtěl člověk vidět. Stážista může opakovaně ve vší slušnosti požádat o něco, je mu to odkýváno, s dobrým pocitem odchází domů, a příští týden je opět nemile překvapen prenatální péčí. Omlouvám se za anonymitu, ale ČR je malá země. |
| "Příběh druhý-předatestační stá" | 1 |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
Příběh třetí-předatestační stáž (Skóre: 0)
podle Anonymous v Wednesday, 04. March 2009 @ 12:27:52 CET | Vážení,
po přečtení zážitků z předatestační stáže na nejmenovaném pracovišti, jsem se vzdor svým zásadám rozhodl napsat i své dojmy z této stáže, kterou jsem kdysi absolvoval.
Na rozdíl od kolegů, kteří neskrývají své roztrpčení musím přiznat, že já jsem byl na stáži spokojen a dodnes na ni vzpomínám celkem kladně. Nutno hned zkraje uvést, že jsem byl na jiném nejmenovaném pracovišti, kde nikoho do služeb nevypisovali a chovali se ke mně, ale myslím, že i k ostatním stážistům, poměrně vlídně.
Nechci, aby tento dopis vyzněl jako oslavná óda, rozhodně jsem nebyl nadšený, že musím na tři měsíce do cizího prostředí, ale s odstupem času to tak hrozné nebylo. Nemůžu tvrdit, že mě každé rádo někdo chytl za ruku a začal mě zasypávat informacemi, ale pokud jsem se zeptal, nikdo neměl problém s tím, aby mi odpověděl a danou věc vysvětlil. Na jednotlivá oddělení i sály mě vypisovali vcelku rovnoměrně a pokud jsem projevil zájem o tu či onu operaci, stačilo zajít za indikujícím doktorem a další týden jsem měl, co jsem chtěl. Je asi naivní myslet si, že na cizím pracovišti si zaoperujeme dle naší libosti, ale myslím, že i asistence u výkonů, které jsem nikdy neviděl, nebo vidět pracovat jiné ruce u věcí, které dobře znám, není k zahození. Nehledě na to, že kromě spousty úplně normálních a fajn a doktorů jsem vycházel dobře i s instrumentářkami:-). A fakt, že před operací je potřeba pacientku přijmout, po operací na ní dohlédnout a napsat jí propouštěcí zprávu, to považuji za celkem normální.
Tak a dost chvály. Musím souhlasit s faktem, že platy mladých (ale i těch starších) doktorů za moc nestojí, bez služeb je to zcela absurdní, a jen tak si odjet z domácího pracoviště na stáž prostě nejde. Koho z nás dobrovolně nedonutili podepsat smlouvu na horentní dlužnou částku??? A kolik je mezi námi těch, co si dovolí být tři měsíce bez platu a v pohodě poplatí nájmy, inkasa, hypotéky? Takže myslím, že to, co nás štve všechny stejně, jsou podmínky, ve kterých pracujeme a finanční ohodnocení za tuto práci, a ne přímo předatestační stáž, i když něco zlepšovat se dá vždycky. Rozhodně souhlasím s názorem, že by pro mladší kolegy bylo dobré dopředu vědět, co je čeká, jak to chodí, na co mají nárok a jak to na kterém pracovišti chodí.
S Vaším dovolením i já bych rád zůstal v anonymitě. Hezký den…
[ Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrujte se ]
|
|
| |
