Ministerstvo zdravotnictví ČR intenzivně pracuje na reformě českého zdravotnictví. Probíhají práce na dalších legislativních opatřeních.
V první fázi reformy se ministerstvo soustředilo především na práva pacienta, nové kodexové zákony, protikorupční kroky a některé parametrické úpravy směřující k vyšší efektivitě systému. Byla schválena novela zákona o zdravotním pojištění, zákon o zdravotních službách, zákon o záchranné zdravotnické službě a zákon  o specifických zdravotních službách.

Změny v zákonech umožňují legálně si připlácet na ekonomicky náročnější péči a nabourává tak stávající systém šedé ekonomiky. Byla přijata  mnohá opatřením vedoucí k lepšímu hospodaření a finanční stabilitě celého zdravotního systému tak, aby byl připraven na možnou další ekonomickou krizi.
 
„Reforma zdravotnictví vstupuje do další fáze. V ní se zaměříme především na tři klíčové oblasti – reformu fakultních nemocnic, dlouhodobou péči, fungování zdravotních pojišťoven a reformu sítě,“říká ministr zdravotnictví Leoš Heger.
 
Ministerstvo vytváří zákon o univerzitních nemocnicích, kterým bude lépe právně ošetřena spolupráce nemocnic a univerzit a dojde ke zprůhlednění pracovních vztahů a závazků. Považujeme za nutné, aby nový zákon reflektoval skutečnost, že posláním dnešních fakultních nemocnic je jak léčit, tak vzdělávat nové generace lékařů a poskytovat zázemí k vědecké práci. Je proto nezbytné do řízení nemocnic více zapojit univerzity. „Napříště už by ředitelé fakultních nemocnic neměli být přímo odvolavatelní ministrem, ale správní radou, která se bude skládat ze zástupců státu i univerzit. Tento krok vnímáme rovněž jako protikorupční, neboť posílí a diverzifikuje kontrolní mechanismy v oblasti hospodaření nemocnic. Zákon bude obsahovat také pojistku proti privatizaci,“ vysvětluje náměstek pro legislativu Martin Plíšek.
 
Připravujeme i zákon o dlouhodobé péči, který vzniká v úzké spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tato právní norma má za úkol především vyřešit problematiku pacientů, kteří jsou ve stabilizovaném stavu, potřebují sociální pečovatelskou službu, ale jsou situovaní ve zdravotnických zařízeních. Do stejné kategorie spadají občané nacházející se v zařízeních sociální péče, kteří dlouhodobě potřebují naopak péči ošetřovatelskou. Nynější stav je nevyhovující, neboť podmínky pacientů, kteří jsou umístěni ve zdravotnických zařízeních se výrazně liší od podmínek klientů v ústavech sociální péče, i když jsou fakticky tyto osoby ve stejném zdravotním stavu. „Novým zákonem dojde k vymezení a průniku obou oblastí a především k dořešení financování. Racionalizací tak bude možné za stejný objem prostředků dosáhnout většího objemu péče,“ uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger.
 
Klíčový je pak zákon o zdravotních pojišťovnách. Ten narovná současný stav, kdy na jedné straně stojí Všeobecná zdravotní pojišťovna zřizovaná zvláštním zákonem a na straně druhé zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Jedním zákonem se budou řídit všechny pojišťovny, které budou mít rovnocenné postavení. Dojde i ke zřízení Kanceláře zdravotních pojišťoven, která bude jakousi zastřešující servisní organizací starající se  o obecnou agendu, kterou má nyní pod svými křídly Všeobecná zdravotní pojišťovna. Kancelář by měla obhospodařovat registry a zajišťovat existenci dostatečných datových zdrojů tak, aby zdravotnictví mohlo být řízeno na základě dostatečně exaktních podkladů. Kancelář je přitom z hlediska nákladů koncipována minimalisticky.
 
Změní se i vnitřní fungování zdravotních pojišťoven. Bude zrušeno neprůhledné fondové hospodaření, které dnes odlišuje zdravotní pojišťovny od ostatních subjektů a které je obtížně kontrolovatelné. Tímto krokem však nijak neoslabíme povinnost zdravotních pojišťoven alokovat zákonem danou část příjmů na zdravotní péči. 

„Zamýšlíme racionalizaci samosprávných orgánů pojišťoven. Z úsporných důvodů plánujeme zrušení dozorčích rad. Dále obsazování správních rad méně podle stranického a více podle odborného klíče  a zejména ručení majetkem členů správních rad. Tak napomůžeme větší zainteresovanosti členů na vyšší efektivitě pojišťovny,“ upřesňuje náměstek pro zdravotní pojištění, Petr Nosek.
 
S reformou zdravotních pojišťoven je spojena racionalizace sítě zdravotnických zařízení, což by měl být do budoucna úkol právě pro pojišťovny. Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci s kraji a zdravotními pojišťovnami se nyní navíc snaží restrukturalizovat český fond akutní lůžkové péče směrem k vyšší efektivitě. Česká republika má ve srovnání s dalšími vyspělými zeměmi jeden z nejvyšších počtů akutních lůžek na osobu a zároveň jednu z nejnižších obložností. „Tuto situaci se nám podaří vyřešit racionalizací péče za pomoci zavádění systému DRG,“ vysvětluje náměstek pro zdravotní pojištění, Petr Nosek.
 

(zdroj MZČR)