SNÍŽENÍ NÁVALŮ HORKA V MENOPAUZE POMOCÍ NÍZKODÁVKOVANÉHO PAROXETINU
Na 23. výroční konferenci americké menopauzální společnosti, která se konala v Orlandu byly prezentovány výsledky studie, která prokázala účinnost nízkých dávek mesylátové sole paroxetinu (LDMP) při snižování frekvence a závažnosti návalů horka spojených s menopauzou.
Studie byla prováděna jakou součást povolovacího procesu FDA k posouzení nízkodávkované varianty již existujícího léku, který se používá, ve vyšších dávkách jako antidepresivum. Autoři byli vedeni snahou, snížením dávky potencovat vliv na návaly horka a omezit ostatní nežádoucí účinky, známé z léčby vyššími dávkami paroxetinu
Jak dále uvedl autor studie Prof. James A. Simon, MD z George Washington University School of Medicine, jedná se o unikátní nízkodávkovaný preparát Paroxetin speciálně určený k léčbě vasomotorických symptomů v menopauze. Doposud nebyla v této indikaci FDA oficiálně schválena žádná nehormonální léčba a pacientky, které nebyly vhodné k estrogenní suplementaci byly léčeny off-label preparáty bez dostatečně prokázané efektivity či bezpečnosti.
Ví se, že příčinou vasomotorických symptomů v menopauze je pokles estrogenu a je zřejmé, že jejich suplementací bychom mohli omezit jejich výskyt. Jakým mechanizmem ale účinkuje Paroxetin není v tuto chvíli zcela jasné.
Prof. Simon studoval 568 žen (průměrný věk 54 let) se středně až těžce závažnými návaly horka 7-8 krát denně resp. 50-60x týdně a to alespoň po dobu 30 dnů. Těmto ženám podával nízké dávky mesylátové sole paroxetinu (LDMP) 7,5mg resp. placebo po dobu 24 týdnů. Prvních 12 dnů ženy dostávaly placebo 1x denně a zaznamenávaly si intenzitu a frekvenci návalů horka.
Výsledky ve 4. týdnu prokazovaly výraznější redukci symptomů u žen užívajícich LMDP oproti placebu (snížení návalů horka za týden o 28,9 proti 19,0) a stejně tak denní pokles symptomů o 60% proti 48%. Týdenní frekvence návalů horka ve 12. týdnu se snížila u žen léčených Paroxetinem oproti placebu z 37,2 vs 27,6 (P=.0001). Pozitivní výsledky přetrvávaly i ve 24. týdnu, kdy úlevu od návalů pociťovalo 47,5% žen s LDMP a jen 36,3% žen v placebo skupině. (P=.0066). Nežádoucí vedlejší účinky, které se vyskytly častěji u skupiny žen léčených LMDP proti placebo skupině byly nasofaryngitida 5,1 vs 4,9%, bolesti hlavy 4,3 vs 3,7% a závratě 2,0 vs 0,8%
Ženy mohou být již nyní léčeny Paroxetinem „off label“, který je však dostupný jen v dávce 10mg, což je o 25% víc jako dávka podávána v zmiňované studii. Idea využití antidepresiv v potlačení návalů horka v menopauze není ničím novým ani unikátním, ale najít vhodný lék ve vhodné dávce s akceptovatelnými vedlejšími účinky není jednoduché.
Na obzoru jsou další možnosti nehormonální léčby vasomotorických symptomů v menopauze
Prací, kde se využívalo vedlejších účinkům SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) a SNRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu) na snižování návalů horka v menopauze byla již publikována řada. Žádný z preparátů však FDA (obdoba našeho SUKLu) neschválila v této indikaci. To však neznamená, že gynekologové nepoužívají tyto preparáty ve své praxi „off label“ ke znížení vasomotorických symptomů, ale v podstatně nižších dávkách, než se používají k léčbě depresivních poruch. Antidepresiva zvyšují hladinu serotoninu v mozku a regulují termoregulační centrum – mechanizmus tohoto účinku však není jasný.
Prof. Jo Ann Pinkerton z University of Virginia, Charlottesville, která studovala účinky zvýšeného uvolňování gabapentinu v mozku na snižování návalů horka a poruch spánku u žen v menopauze prokázala podobné účinky jako u Paroxetinu.
Zda na základě těchto studií budeme moci ženám nabídnout nehormonální léčbu vasomotorických symptomů v menopauze není zatím jisté. Účinkují jinými mechanizmy než hormonální substituce, mají jiné vedlejší účinky, ale obě látky prokazatelně snižují návaly horka v menopauze. Nejsou tak účinné jako estrogeny, ale jsou možnou alternativou pro ty ženy, pro které není hormonální substituce vhodná.
-ivi-
