Slovy klasika: " soudruzi z NDR udělali někde chybu" by se vedení státu a také univerzity mělo zamyslet nad tím, jestli je správné jít tímto směrem a posunout jedinou velkou univerzitu u nás až za hranici 400, kdy už se žádné žebříčky nedělají a situaci tím vyřešit. Jinak je pohled na výsledky Karlovy univerzity a potažmo všech "rádobyuniverzit" u nás tristní. Zřizování dalších fakult a desítky škol pochybné úrovně jen dále snižují prestiž a kvalitu vzdělávání u nás. Rozptylování prostředků do zcela okrajových a nevýznamných univerzit po celé zemi a produkce akademických funkcionářů jak na běžícím pásu nás ve velmi krátké době posune mezi banánové republiky. Budˇchceme mít alespoň jednu "světovou" univerzitu, a pak do ní musíme alokovat dostatek prostředků a vize, nebo můžeme mít univerzitu v každém krajském městě a zapomenout na to, že nás někdo bude brát aspoň trochu vážně.

Jedinou českou institucí v tomto žebříčku je Karlova Univerzita v Praze, která si bohužel pohoršila a posunula se do další padesátky tj. do skupiny 351-400  univerzitou na světě. (v roce 2012 a 2013 byla ve skupině 301-350). Oproti loňskému roku se výrazně zhoršil parametr "výuka" z 34 na 29 a  "výzkum", z 26 na 19 bodů. Ostatní parametry jsou přibližně na stejné úrovni.

Pořadí univerzit "Times Higher Education World University Rankings 2013-2014" prováděný firmou Thomson Reuters jsou jediné globální tabulky posuzující výkon nejuznávanějších univerzit na světě podle těchto kritérií - výuka, výzkum, předávání znalostí a mezinárodní impakt. Žebříček nejlepších univerzit na světě je sestaven na základě 13 pečlivě kalibrovaných výkonnostních ukazatelů, které poskytují nejvíce komplexní a vyvážené srovnání, které je k dispozici. Tento žebříček je důvěryhodný pro studenty, akademické pracovníky vysokých škol, vedoucí průmyslových odvětví a vlád na celém světě.

Více o způsobu evaulace univerzit a metodologii na stránkách UK- klikni zde