Farmakologická léčba závažné těhotenské hypertenze-sekvenční a síťová meta-analýza randomizovaných klinických studií
Hypertenzi v graviditě lze rozdělit na
- preexistující (chronickou) hypertenzi vyskytující se před 20.týdnem těhotenství
- gestační hypertenzi (po 20.týdnu gravidity)
- na preeklampsii (často vedoucí k orgánovým poruchám).
Definice hypertenze je syTK nad 140mmHg a / anebo diTK vyšší než 90mmHg. Závažnou formu hypertenze představuje tlak ≥ 160 mmHg s anebo bez dTK≥ 110 mmHg. Incidence hypertenze je udávána 3-9 % a preeklampsie 1-4 %. Ženy s preeklampsií jsou ohrožené renálním a jaterním selháním, krvácením do mozku a vyšší perinatální mortalitou pro plody. Cílem při léčbě hypertenze je dosažení TK 140/90 a méně.
K léčbě hypertenze se mnoho let používají labetalol, dihydralazin a nifedipin, ale doposud není konsenzus z hlediska jejich efektivity a bezpečnosti. Je to hlavně z toho důvodu, že je velmi málo studií porovnávající je navzájem pomocí stejného komparátoru. Síťová meta analýza je nástrojem, který to umožňuje.
Autoři publikované studie zahrnuli do síťové meta-analýzy pouze randomizované studie porovnávající více léčiv. V databázi byly studie zkoumajíc přímá vazodilatancia (hydralazin, dihydralazine, diazoxide, glyceryl trinitrate), sympatolytika (labetalol, ketanserin a urapidil), blokátory Ca2+ kanálu ((nicardipin, nifedipin and isradipin), prostaglandiny a jejich analoga (prostaglandin A1 a epoprostenol), centrálně působící antihypertenziva (captopril) inhibitor angiotensin konvertujícího enzymu (captopril) a kombinovaná léčiva (nifedipin/celastrol, nifedipin/resveratrol a nifedipin/vitamin D). Prvotním kritériem byl počet pacientek, které dosáhly léčebného snížení TK.Druhotně se hodnotil počet neúspěšných případů, incidence mateřské tachykardie palpitace, hypotenze, cefaley. U plodů se hodnotil výskyt APGAR skore méně než 7, mrtvorozenost, perinatální úmrtí a pacientky s nově se vyskytlou hypertenzní krizí.
Diazoxid, nicardipin, nifedipin/celastrol, nifedipin/vitamin D, nifedipin/resveratrol, a glyceryl trinitrat dosáhly snížení krevního tlaku rychleji než hydralazin, ale nifedipin byl účinnější v menším počtu dávek.
Ve srovnání s hydralazinem, glyceryl trinitrate vykazoval menší výskyt tachykardie a labetalol méně palpitací. Nifedipine byl efektivnější, než hydralazin v dosažení a udržení tlaku pod 160/110 mmHg.
Z výsledků vyplynulo, že labetalol, hydralazin a nifedipin jsou klinicky stejně efektivní a téměř stejně bezpečné. Liší se v rychlosti nástupu, mechanizmu účinku, v možných nežádoucích účincích, v cestě podání a v množství dávek podaných k dosažení snížení hypertenze.
Zdoj:
Drugs for treating severe hypertension in pregnancy: a network meta‐analysis and trial sequential analysis of randomized clinical trials
Kannan Sridharan ,Reginald P. Sequeira
https://doi.org/10.1111/bcp.13649
tsk
