Doporučení pro diagnózu a léčbu PCO syndromu vyplývající z mezinárodního doporučeného postupu vypracovaného na základě medicíny založené na důkazech
PCO syndrom je komplexní onemocnění zahrnující reprodukční, metabolické a psychologické aspekty a postihuje 8-13 % žen. Diagnóza je založená na Rotterdamských kritériích, ale klinická praxe v zjištění a léčbě tohoto onemocnění je inkonsistentní. Z tohoto důvodu mezinárodní skupina expertů vypracovala nová doporučení, při jejichž tvorbě vzali v úvahu hlavně nejnovější poznatky a sumarizovali nejkvalitnější části z národních doporučených postupů.
Doporučení i nadále podporuje diagnózu onemocnění na základě Rotterdamských kritérií (splnění alespoň dvou kritérií: oligo- nebo anovulace, klinický a/anebo biochemický hyperandrogenizmus, anebo polycystická ovaria v UZ obraze).
Publikovaná práce obsahuje 31 evidence-based doporučení, 59 doporučení na základě klinického konsensu odborníků a 76 praktických klinických bodů, které jsou spojeny s diagnózou a léčbou PCOS.
Klíčovou změnou v tomto doporučení je zahrnutí individuálních diagnostických kritérií ke zlepšení diagnostiky, vynechání zbytečných testů, kladení většího důrazu na edukaci pacientek, na změnu jejich životního stylu tak, aby e zlepšila kvalita jejich života po všech stránkách a doporučení k léčbě, která je levná, bezpečnější a založená na medicínských důkazech.
V následujícím jsou uvedení některá významná doporučení:
- nepravidelná menstruace je diagnostickým kritériem mezi 21-45 rokem věku
- biochemický hyperandrogenizmus se stanovuje pomocí volného testosteronu, indexu volného androgenu, resp. stanovením biologicky dostupného testosteronu
- ultrazvuková diagnóza PCOS se má stanovit až 8 let po menarche, protože do té doby je častý výskyt multifolikulárních nálezů na ovariích
- zhodnotit a nepodceňovat známky hyperandrogenizmu na život ženy
- vzít v úvahu, že ženy s PCOS mají vyšší výskyt depresivních poruch
- informovat ženy o kardiovaskulárních rizicích onemocnění a trojnásobně zvýšeném riziku DM II typu kdykoliv během života, o nutnosti prevence metabolického syndromu (správná životospráva, BMI, zdravý životní styl včetně pohybu apod.).
Léčba žen, které zatím neplánují graviditu:
V případě, že nejsou kontraindikována, první volbou jsou u dospělých, ale i u adolescentů orální kontraceptiva s antiandrogenním progestinem.
U žen s BMI nad 25 lze kontraceptiva kombinovat s podáváním Metforminu tam, kde nepomohly změny v životním stylu.
V případě kontraindikace kombinované kontracepce je možné podávat antiandrogeny (pro teratogenní riziko je nutná antikoncepce!).
Lze doporučit i inositol, ale zatím nejsou jednoznačně prokázané výsledky.
K indukci ovulace se doporučujte podávání letrozolu.
Metformin lze použít k indukci ovulace obzvlášť u žen s vyšším BMI. Lze kombinovat s clomifencitrátem.
U žen, kdy selhala léčba výše uvedenými metodami lze doporučit užití gonadotropinů resp. laparoskopické ošetření ovarií.
Jako metodu třetí volby lze doporučit IVF.
Doporučení je velmi podrobné a volně ke stažení na stránkách:
https://www.monash.edu/medicine/sphpm/mchri/pcos/guideline
Zdroj je volně ke stažení:
Recommendations from the international evidence-based guideline for the assessment and management of polycystic ovary syndrome
Helena J Teede Marie L Misso Michael F Costello Anuja Dokras Joop LavenLisa Moran Terhi Piltonen Robert J Norman International PCOS Network
Human Reproduction, Volume 33, Issue 9, 1 September 2018, Pages 1602–1618,
https://doi.org/10.1093/humrep/dey256
tsk
