Doporučení pro diagnózu a léčbu PCO syndromu vyplývající z mezinárodního doporučeného postupu vypracovaného na základě medicíny založené na důkazech

PCO syndrom je komplexní onemocnění zahrnující reprodukční, metabolické a psychologické aspekty a postihuje 8-13 % žen. Diagnóza je založená na Rotterdamských kritériích, ale klinická praxe v zjištění a léčbě tohoto onemocnění je inkonsistentní. Z tohoto důvodu mezinárodní skupina expertů vypracovala nová doporučení, při jejichž tvorbě vzali v úvahu hlavně nejnovější poznatky a sumarizovali nejkvalitnější části z národních doporučených postupů.

Doporučení i nadále podporuje diagnózu onemocnění na základě Rotterdamských kritérií (splnění alespoň dvou kritérií: oligo- nebo anovulace, klinický a/anebo biochemický hyperandrogenizmus, anebo polycystická ovaria v UZ obraze).

Publikovaná práce obsahuje 31 evidence-based doporučení, 59 doporučení na základě klinického konsensu odborníků a 76 praktických klinických bodů, které jsou spojeny s diagnózou a léčbou PCOS.

Klíčovou změnou v tomto doporučení je zahrnutí individuálních diagnostických kritérií ke zlepšení diagnostiky, vynechání zbytečných testů, kladení většího důrazu na edukaci pacientek, na změnu jejich životního stylu tak, aby e zlepšila kvalita jejich života po všech stránkách a doporučení k léčbě, která je levná, bezpečnější a založená na medicínských důkazech.

V následujícím jsou uvedení některá významná doporučení:

1. nepravidelná menstruace je diagnostickým kritériem mezi 21-45 rokem věku
2. biochemický hyperandrogenizmus se stanovuje pomocí volného testosteronu, indexu volného androgenu, resp. stanovením biologicky dostupného testosteronu
3. ultrazvuková diagnóza PCOS se má stanovit až 8 let po menarche, protože do té doby je častý výskyt multifolikulárních nálezů na ovariích
4. zhodnotit a nepodceňovat známky hyperandrogenizmu na život ženy
5. vzít v úvahu, že ženy s PCOS mají vyšší výskyt depresivních poruch
6. informovat ženy o kardiovaskulárních rizicích onemocnění a trojnásobně zvýšeném riziku DM II typu kdykoliv během života, o nutnosti prevence metabolického syndromu (správná životospráva, BMI, zdravý životní styl včetně pohybu apod.).

Léčba žen, které zatím neplánují graviditu:

V případě, že nejsou kontraindikována, první volbou jsou u dospělých, ale i u adolescentů orální kontraceptiva s antiandrogenním progestinem.

U žen s BMI nad 25 lze kontraceptiva kombinovat s podáváním Metforminu tam, kde nepomohly změny v životním stylu. 

V případě kontraindikace kombinované kontracepce je možné podávat antiandrogeny (pro teratogenní riziko je nutná antikoncepce!).

Lze doporučit i inositol, ale zatím nejsou jednoznačně prokázané výsledky.

K indukci ovulace se doporučujte podávání letrozolu.

Metformin lze použít k indukci ovulace obzvlášť u žen s vyšším BMI. Lze kombinovat s clomifencitrátem.

U žen, kdy selhala léčba výše uvedenými metodami lze doporučit užití gonadotropinů resp. laparoskopické ošetření ovarií.

Jako metodu třetí volby lze doporučit IVF.

Doporučení je velmi podrobné a volně ke stažení na stránkách:

https://www.monash.edu/medicine/sphpm/mchri/pcos/guideline

Zdroj je volně ke stažení:

Recommendations from the international evidence-based guideline for the assessment and management of polycystic ovary syndrome 

Helena J Teede Marie L Misso Michael F Costello Anuja Dokras Joop LavenLisa Moran Terhi Piltonen Robert J Norman International PCOS Network

Human Reproduction, Volume 33, Issue 9, 1 September 2018, Pages 1602–1618,

https://doi.org/10.1093/humrep/dey256

tsk