V MFDnes byl 30. ledna 2003 bez komentáře otištěn článek paní Kateřiny Jonášové pod názvem “Rána pod pás ženskému sebevědomí”.Autorka v článku vyslovuje představu, že od ženské ministryně se očekává i ženský pohled na svět, na rozdíl od svých mužských kolegů mají ještě jeden úkol: ukázat, že jsou ve vládě českým ženám k užitku.Podle pisatelky jeden z prvních kroků ministryně Marie Součkové je vysloveně paradoxní – antiženský. Ministerstvo zdravotnictví pod její taktovkou podalo návrh zákona, který zakazuje porodním asistentkám pomáhat rodičce při porodu doma.Pisatelka pak emotivně rozebírá takový postoj.Soudí, že porod doma je výsledkem svobodného rozhodnutí a výsledkem sebevědomého spolehnutí se na přirozenost a pevnost osobnosti.Napsala dokonce: “Důležitější roli než fysické zdraví tu hraje celospolečenská psychologie.” Vyslovuje názor, že ministerským přístupem nejsilnější ženský instinkt je prohlášen za nic, potřebují dávky léků, hordy bílých plášťů, litry infuzí a sterilní nemocniční atmosféru.Ženy se tak přestávají spoléhat samy na sebe a nechávají se kontrolovat a mlčky nechávají do vlastního porodního procesu zasahovat vědu. Postavení žen hodnotí existencionálně :nejsme své, nevěříme v přirozenou krásu a sílu svého těla, přirozenost je nám naopak na obtíž, ženy jsou strojem porodním i strojem v dalších společenských rolích: strojem na potěšení oka, na teplé večeře, na sex, na úklid, na zvýšení prodeje určitého výrobku. Ministryně podle pisatelky zdůraznila nedůvěru dnešní společnosti v sílu ženství,přirozený porod symbolizuje znovunalezené sebevědomí a osvobození.
Cituje výrok MUDr Marie Součkové:” Důvěru v ženské instinkty, spoléhání se na ženskou sílu a přirozenost fysických i psychických reakcí, si milé ženy, nechte na své babské potlachy.V případě porodu je takové jednání vysoce rizikové a ohrožuje zdraví celé společnosti.” Tento výrok je jediným racionálnem, které jsem v článku Kateřiny Jonášové nalezl.
K dané problematice mám co říci. Moje babička byla diplomovaná babička ze školy profesora Rubešky, moje manželka je porodní asistentka, takže není mě možno podezírat z předpojatosti.Práce porodních asistentek si pochopitelně nesmírně vážím. Na porodním sále jsem strávil padesát let svého života, viděl jsem desetitisíce porodů, rodil jsem v nouzi ve vlaku, v ratejně, ale nikdy bych si nedovolil záměrně rodit v domácnosti mimo bezpečné prostředí porodnice.To znamená, že jsem proti porodům v domácnosti i za přítomnosti lékaře.
Neumím si představit jak by mohla takovou službu zodpovědně vykonávat porodní asistentka, po čtyřech letech praxe, která bude mít zkušenosti maximálně ve stovkách porodů. V řadě porodnice je do roka méně porodů než 1000, porody odvádějí lékaři, asistentky zkušené i mladé, každý si může spočítat při směném provozu, kolik porodů na jednoho vyjde.Publicistka Marie Jonášová ví stejně jako já, že tele se nebojí ani lva.
Voltaire by autorce doporučil, aby raději zůstala nějako dobu v roli čtenářky než pisatelky.Měla by si přečíst nějakou učebnici biologie pro základní školu, kde by se dozvěděla, že instinkty jsou vlastní slepé vrozené reakce, typické zejména pro hmyz. Skutečně silný je mateřský instinkt, který přichází brzo po porodu, neexistují altruistické reakce s ním srovnatelné.U porodu tomu tak není.
Porody u zvířat v přirozených podmínkách probíhají u naších nejbližších příbuzných u primátů za cca 10% ztrát.V nerozvinutých zemích se rodí vesměs bez lékařské péče a dětí tam úctyhodně přibývá, nicméně tamní ztráty jsou vykupované velkým počtem porodů a byly by u nás již neúnosné.
Autorka by si měla přečíst jakoukoliv učebnici porodnictví, aby ztratila onu velkorysou bohorovnost s jakou problematiku řeší.
Ve své duchovnosti nadřazuje celospolečenskou psychologii nad fysické zdraví.Staří Římané říkali “nejprve žít, pak filozofovat “ podle mne měli pravdu.Ze zkušenosti vím, jak autorkou ceněné spolehnutí na přirozenost a pevnost osobnosti se může za porodu během několika minut sesypat jak domeček z karet,namnoze tak dopadají i prognózy lékařské , ty zákeřně se vyskytující komplikace přicházejí navzdory očekávanému , existují ať si to chceme připouštět, či nikoliv. Věda není pro ženy něco cizorodého a jedovatého . Vědecké znalosti učinily tento přírodní proces více bezpečným, ale porodní lability přetrvávají.
Autorka by si dále měla něco přečíst z dějin porodnictví.Dozvěděla by se, že už ve starověku mimo pupkořezných bab byli k porodům voláni lékaři, Hippokrates sepsal řadu gynekologických knih.Dozvěděla by se, že ve středověku, kdy tento obor , který zbavoval muže cti, byl veden babami, spoluženami, zvedajícími babičkami, moudroženami, znalkyněmi vnitřku, slehávačkami. Při komplikacích přicházel chirurg a provedl zmenšující operaci na dítěti.Ale pozor.V rodinách chirurgů, manželky chirurgů často ovdovělé dokázaly zvládnout už počínající porodnictví vědecké. Počátky ženské emancipace někdo hledá ve svobodných volbách porodních asistentek jak probíhaly v Alsasku a Německu.Skutečná emancipace nastala, až když ojedinělé francouzské sagefemme získaly znalosti a zkušenosti souměřitelné s muži. Ženy se stávají lékařkami. Nejde tedy o protiklad muži proti babám, jak se to někdy traduje, ale znalostí proti nevzdělanosti, hlouposti a pověrám.
Dnešní odpovědné, vzdělané porodní asistentky mohou vést samovolné porody na porodnicích, kde je zaručena rodičkám i novorozencům vysoce kvalifikovaná péče.
Autorka v zápalu sexuální diferenciace zapomněla na lékařky.
- Na porodnicích pracuje množství našich kolegyň. Ty jsou nositelkou skutečné emancipace. Ne instinkty, ale vzdělání povyšuje ženu
- a přináší ji osvobození- emancipaci.
- Autorka by si mohla přečíst něco z Masaryka, ukazuje právě na spojení emancipace a práce. Vykořisťování žen bylo zachyceno ve studiích Morgana, Engelse, v básních Machara, článek publicistky Jonášové nic racionálního nepřináší.Je to dokonce rána pod pás ženské emencipaci.
- Autorka by se měla seznámit s názory paní Conti, maminky nacistického ministra zdravotnictví, která byla říšskou vůdkyní porodního babictví.Tato vůdkyně měla s publicistkou Jonášovou překvapivě podobné názory na porody v domácnosti, které chtěla v nacistickém Německu zavádět.
-
- Publicistka Marie Jonášová se dostala do divné společnosti iracionálních a měla by o své primitivní orientaci trochu zapřemýšlet.
Prof. MUDr. Antonín Doležal, DrSc., porodník
