Syndrom polycystických ovarií – identifikace rozdílných fenotypů pomocí genetické analýzy

Syndrom polycystických ovarií (PCO sy) je nejčastější, velmi pravděpodobně dědičné endokrinní onemocnění s širokým dopadem na zdraví žen. Je nejčastějším důvodem anovulační sterility a nejzávažnějším rizikovým faktorem pro DM typu 2 u mladých žen. V závislosti na použitých diagnostických kritériích jím trpí až 15 % žen v reproduktivním věku. K diagnostice tohoto syndromu slouží tzv. Rotterdamská kritéria, kdy je zapotřebí přítomnosti alespoň dvou ze tří kritérií: oligo – nebo anovulace, klinické a/ anebo biochemické známky hyperandrogenizmu, polycystická ovaria. Na základě přítomných kritérií se syndrom rozděluje do tří podskupin: hyperandogenizmus a ovulační dysfunkce s anebo bez polycystických ovarií, hyperandrogenizmus a polycystická ovaria, resp. ovulační dysfunkce s polycystickými ovarii.
Vzhledem k tomu, že v praxi zaznamenáváme různé fenotypické variace tohoto onemocnění, nabízí se pravděpodobnost genetické heterogenity.
Autoři se v této práci pokusili prokázat existenci geneticky podmíněných biologických subtypů PCO syndromu.

K analýze použili genotypická a biochemická data z dříve publikované GWAS studie (genetická spojitost u PCO syndromu), snažili se prokázat souvislost mezi fenotypickými projevy a genetickým vybavením žen s PCO.

Provedli clusterovou analýzu kvantitativních antropometrických, reprodukčních a metabolických rysů v kohortě 893 žen s PCO na základě jejich genetické analýzy. Medián a věku = 28 [25–32], body mass index [BMI] = 35.4 [28.2–41.5. Tuto genetickou výbavu porovnali s geneticky neidentifikovanou skupinou 263 žen s PCO. medián avěku = 28 [24–33], BMI = 35.7 [28.4–42.3]).

Porovnáním stanovily dva rozdílné subtypy PCO:
1."reproduktivní“ skupinu tvořilo 21-23 % žen, které měly vyšší LH a SHBG s poměrně nízkým BMI a hladinami inzulinu.
2. „metabolickou „skupinu tvořilo 37-39 % žen, charakterizovalo je vyšší BMI, hladina inzulinu a glukózy, ale nižší hladina LH a SHBG.
Autoři odhalili genetický podklad pro reprodukční typ – alely na 4 místech genomu, u metabolického typu našli pouze 1 lokus. U reprodukčního typu zjistili, že tento se v rodinách dědí a že se zde častěji vyskytuje vzácná varianta genu DENND1A, který se účastní regulace biosyntézy androgenů.

Z výsledků studie vyplývá, že PCO syndrom je heterogenní entita a fenotypické projevy mají genetický podklad. V budoucnu by mohla genetická analýza nápomoci diagnostice i léčbě tohoto syndromu.

Zdroj:
Distinct subtypes of polycystic ovary syndrome with novel genetic associations: An unsupervised, phenotypic clustering analysis
Matthew Dapas,Frederick T. J. Lin Girish N. Nadkarni, Ryan Sisk, Richard S. Legro, Margrit Urbanek, M. Geoffrey Hayes , Andrea Dunaif
Published: June 23, 2020 https://doi.org/10.1371/journal.pmed.1003132

tsk