Novela zákona o vysokých školách: Reformní krok vpřed, nebo administrativní chaos?

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o vysokých školách, která přináší zásadní změny ve financování doktorandů. Nové podmínky, zejména garantovaný minimální příjem 24 960 Kč měsíčně pro prezenční doktorandy, mají vést ke zkvalitnění doktorského studia. Cílem reformy je snížení počtu doktorandů, zvýšení jejich finanční stability a podpora dokončování studia v řádné době. Očekává se tedy konec „věčných doktorandů“ a větší důraz na kvalitní výzkumné výstupy.
Přestože reforma odpovídá dlouhodobým požadavkům na zlepšení podmínek doktorandů, její implementace se potýká s významnými problémy a odporem některých univerzit. Akademická obec kritizuje zejména krátkou dobu na přípravu, právní nejasnosti a dopady na financování vysokých škol. Je novela promyšleným reformním krokem, nebo se stane dalším administrativním opatřením, které bude obcházeno a rozmělněno?

Cíl reformy: Konec levné akademické práce?
Dlouhodobým problémem českého vysokého školství je nízké financování doktorandů. Stipendia se pohybovala kolem 10–15 tisíc Kč měsíčně, což studenty nutilo k vedlejším pracovním úvazkům. Výsledkem bylo prodlužování studií a nízká úspěšnost v jejich dokončení. Mnozí doktorandi také vykonávali významné množství výukové činnosti, aniž by byli adekvátně finančně ohodnoceni. Novela nastavuje minimální doktorský příjem na 1,2násobek minimální mzdy a zajišťuje jeho valorizaci v čase. To je jednoznačně pozitivní změna, která zlepší postavení doktorandů a sníží jejich ekonomickou nejistotu. Současně se očekává snížení počtu doktorandů a zpřísnění přijímacího procesu, což by mělo vést ke zvýšení kvality výzkumného prostředí.

Problémem však je, že vysoké školy musí zajistit financování této změny z více zdrojů – nejen ze státního příspěvku, ale i z grantů, projektů a vlastních rozpočtů fakult. Některé fakulty tak již avizovaly omezení počtu přijímaných doktorandů, aby na ně měly dostatek prostředků. To může vést k paradoxní situaci – místo podpory vědy a výzkumu se bude hlavní snahou univerzit splnit finanční požadavky novely co nejméně bolestivým způsobem.

Připravenost škol a legislativní chaos. Jedním z hlavních problémů je krátký čas na implementaci. Reforma stále čeká na podpis prezidenta, ale univerzity už musí připravovat nové stipendijní řády a úpravy financování, aniž by znaly přesné finální znění zákona. Prorektorka pro výzkum a doktorské studium Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová upozorňuje, že časový tlak na vysoké školy je enormní.

Právní otázky přináší také kombinace stipendií a pracovních úvazků doktorandů. Podle nové legislativy mohou univerzity kombinovat stipendia a mzdy, ale současná pravidla pracovního práva nejsou na tuto situaci dobře připravena. Například není jasné, zda pracovní smlouvy doktorandů na výzkumné projekty mohou zahrnovat i psaní disertační práce, což je klíčová součást doktorského studia.
Kritici upozorňují, že novela nebyla dostatečně projednána s akademickou obcí, přestože ji MŠMT připravovalo několik let. Univerzity tak čelí změnám, na které nejsou plně připraveny, což může vést k chaotickému zavádění reforem.

Kdo se reformě brání nejvíce?
Změna financování doktorandů nejvíce dopadá na fakulty s nižší vědeckou produkcí, které dosud přijímaly velké množství doktorandů bez silného výzkumného zázemí. Regionální univerzity a některé humanitní fakulty mohou mít problémy s financováním a budou muset omezit počet studentů, což povede k jejich oslabení.
Naopak silné výzkumné instituce, jako jsou přírodovědecké a technické fakulty největších univerzit nebo Akademie věd ČR, reformu vnímají spíše pozitivně. Pro ně znamená lepší podmínky pro doktorandy a snížení zátěže způsobené velkým počtem méně produktivních studentů.

Z hlediska akademické obce lze očekávat odpor zejména od fakult, které byly zvyklé na masový model doktorského studia. Právě ty budou hledat cesty, jak reformu obejít nebo otupit – například formálním zajištěním doktorského příjmu prostřednictvím kombinace stipendií a částečných úvazků, které ve skutečnosti doktorandům nepřinesou výrazně lepší podmínky.

Bude reforma skutečně fungovat?
Česká realita ukazuje, že nové zákony často fungují jen částečně. Univerzity si tradičně nacházejí způsoby, jak je přizpůsobit svým potřebám a co nejméně narušit zavedené struktury. I v tomto případě je možné, že reforma nakonec nebude mít tak zásadní dopad, jak se původně zamýšlelo.
MŠMT bude muset pečlivě sledovat, zda se pravidla skutečně dodržují a univerzity nevolí jen formální cesty k jejich naplnění. Bez efektivní kontroly a jasně definovaných sankcí hrozí, že novela bude sice na papíře platit, ale v praxi se vysoké školy přizpůsobí tak, aby reformu přežily s minimálními změnami.
Shrnuto: Reforma je krok správným směrem, ale její úspěch bude záviset na tom, zda se podaří ji důsledně prosadit a nezůstane jen na úrovni administrativní úpravy bez reálného dopadu na kvalitu doktorského studia.

-gyns-