V dubnovém čísle časopisu Obstetrics and Gynecology bylo publikováno review shrnující možnosti metforminu v terapii PCOS, tedy nejedná se o novinku, ale o sumarizaci prací. Stručný překlad s malým komentářem, tak jak byl zveřejněn na stránkách MedScape vám zde zprostředkováváme.   KŚ.

Obstetrics & Gynecology

April 2003 (Volume 101, Number 4)

Metformin for the Treatment of Polycystic Ovary Syndrome

Barbieri RL
Obstetrics & Gynecology. 2003;101(4):785-793

Department of Obstetrics and Gynecology, Brigham and Women's Hospital, Boston, Massachusetts

Cíl: Seznámit odbornou veřejnosti s užíváním metforminu v terapii tzv. syndromu polycystických vaječníků ( PCOS )

Metodologie: Review  94 anglicky psaných článků publikovaných po roce 1966, hledaných podle klíčových slov  "metformin" a "polycystic ovary syndrome." Byly vyloučeny studie bez kontrolních skupin, studie, které neužívaly k definici PCOS kriteria National Institute of Health, neobsahovaly klinický závěr. Také byla vyloučena reviews. K analýze zbylo  celkem 21 článků.

Výsledek: Tři klinické studie konstatovaly, že k indukci ovulace při PCOS je kombinace metforminu s klomifenem účinější než samotný klomifen. Při léčení nepravidelnosti cyklického krvácení při PCOS je u vetšiny žen v případě užívání metforminu nastolen ovulační cyklus. K dosažení ovulačních cyklů je nutné podávat metformin po dobu 4-6 měsíců. U obézních pacientek dochází k výraznějšímu poklesu váhy v případě kombinace diety a metforminu ,v porovnání s dietou samotnou.

Závěr: PCOS  ja častá gynekologická endokrinní porucha. Gynekolog by měl být při své praxi seznámen s indikacemi a kontraindikacemi užívání metforminu

Komentář:

Jedná se o review specialisty, který se této problematice věnuje již přes 20 let.

V roce 1935, Irving Stein a Michael Leventhal (Chicago)  popsali  7 žen s amenorrheou a polycystickými vaječníky ^[1]:

Od  60. let začalo být jasné, že diagnoza Stein-Leventhalova syndromu není zas tak jednoznačná, protože mnoho žen s infertilitou, amenorrheou, hirsutismem nemělo polycystická ovaria, a naopak mnoho žen s polycystickým vaječníky bylo bez obtíží. Postupně se standardizovala léčba, že k indukci ovulace byl používán klomifen, kombinované kontraceptiva  byla využívana ke kontrole cyklu a ke snižování hladiny androgenů. PCOS postihuje zhruba 10% žen a jedná se o syndrom s velmi  výraznou prevalencí.

V 80. letech Burghen a spol^[2]  popsali ve spojitosti s PCOS hyperinsulinemii a tím vyslovili podezření na přítomnost insulinové rezistence.  Objevili také přímou úměru mezi insulinem a hladinou androgenů.  Insulinová rezistence je důležitý faktor v patogenezi diabetu 2. typu.

Látky, které zvušují insulinovou rezistenci, by asi neměly být podávány obézním ženám s PCOS.  O orálních  kontraceptivech  je známo, že mohou zvýšit insulinovou rezistenci u zdravých žen. Nebylo by úplně od věci provádět u žen s PCOS užívajích orální kontraceptiva OGTT či zvážit přidávání metforminu. Mechanismus účinku metforminu není uplně pochopen, ale víme že zvyšuje insulinovou senzitivitu a nezpůsobuje hypoglykemii . Barbiery zdůrazňuje, že při terapii hisutismu jsou úspěšnější látky, které blokují učinky androgenů (např. spironolakton) než látky snižující jejich produkci. ( např, OC, metformin).

Zdá se že meformin je vhodný terapeutický doplněk rozšiřující možnosti lečby PCOS

Reference

1.        Stein IF, Leventhal ML. Amenorrhea associated with bilateral polycystic ovaries. Am J Obstet Gynecol. 1935;29:181-191.

2.        Burghen GA, Givens JR, Kitabchi AE. Correlation of hyperandrogenism with hyperinsulinism in polycystic ovarian disease. J Clin Endocrinol Metab. 1980;50:113-116l

Dle Medscape přeložil a upravil Gynstart – K.Š.