Čechova konference 2025 v Olomouci: ultrazvuk, fetální intervence a demografické výzvy
Ve dnech 11.–13. září 2025 se v Olomouci konala tradiční Čechova konference, zobrazováním v gynekologii a porodnictví, pořádaná Českou společností pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii ve spolupráci s Fetal Medicine Foundation (Londýn). Téměř 400 účastníků z celé České republiky i zahraničí sledovalo bohatý odborný program a sdílelo praktické zkušenosti. Na konferenci, pro kterou je typický plný sál po celou dobu konání programu, byla atmosféra byla přátelská, diskuse živé a hodnocení účastníků mimořádně pozitivní.
Kompletní program konference zde
Úvodní den patřil onkogynekologickému workshopu, který připravila Prof. MUDr. Daniela Fischerová a vedl ho MUDr. Filip Frühauf, Ph.D. (Onkogynekologické centrum KGPN VFN a 1. LF UK). V první části podal systematický přehled anatomie pánve při ultrazvukovém vyšetření, doplněný o praktické ukázky anatomických variant. Následně se věnoval normálním a abnormálním nálezům děložního hrdla, myometria a endometria, s důrazem na odlišení benigních a maligních procesů a jejich klinické implikace. V závěrečné části prezentoval hodnocení adnex a jejich patologií, kde ukázal charakteristické sonografické znaky ovariálních tumorů a upozornil na význam včasné detekce. Účastníci ocenili live-scan s praktickými ukázkami a možnost okamžité aplikace poznatků v klinické praxi.
Druhý den zahájil MUDr. Erik Dosedla kazuistikou fetálního cervikálního hemangiomu jako příčiny Kasabach-Merrittova syndromu. Ukázali diagnostické možnosti i náročnost mezioborového managementu. MUDr. Patrik Šimják, Ph.D. následně přednesl velmi zdařilou přednášku o corpus callosum – od diagnostiky k prognóze, kde zdůraznil prognostický význam systematického hodnocení této struktury.
MUDr. Hana Belošovičová shrnula ve svém sdělení sonomorfologii CNS jako „nepodkročitelné minimum“ dle ISUOG. Na obrazových ukázkách demonstrovala, jak standardizace vyšetření zvyšuje citlivost k detekci závažných vývojových vad. Poté vystoupil profesor Jiří Sonek, MD (Dayton, USA) s „State of the Art Lecture“ na téma screeningu aneuploidií v 1. trimestru a programů zajištění kvality. Podrobně ukázal význam přesného měření NT a dalších markerů, připomněl časté chyby a zdůraznil, že i v éře cfDNA zůstává kvalitní ultrazvuk páteří prenatálního screeningu. Profesor Sonek pravidelně přednáší na této konferenci a také je podle něj pojmenována cena, kterou získávají lékaři za nejlepší publikace v předchozím roce.
Na něj navázala MUDr. Dagmar Smetanová, která prezentovala data GENNET (2017–2022) o diagnostice a výsledcích rozštěpových vad obličeje. Ukázala přínos časného screeningu, ale upozornila i na limity, kdy je nezbytné genetické poradenství a detailní morfologické vyšetření.
Odpoledne zahájil MUDr. Patrik Šimják, Ph.D. retrospektivní analýzou NIPT („stejný záchyt, méně invazí?“), která ukázala, že neinvazivní testování dokáže významně snížit počet invazivních výkonů při zachování vysoké detekce. Následoval blok o umělé inteligenci v medicíně: Christian Macedonia, MD (USA) přiblížil vizi využití AI v příštích pěti letech, Arek Godlewski ukázal praktické aplikace AI v ultrazvuku a MUDr. Martin Hynek, spolu s prof. Pavlem Caldou, CSc. demonstrovali, jak AI podporuje klinické rozhodování.
Páteční program vyvrcholil live-demonstracemi, na kterých se podíleli prof. Calda, MUDr. Miroslav Břešťák, MUDr. Martin Hynek, Hana Belošovičová a Arek Godlewski.
Závěrečný den otevřela „State of the Art Lecture“ Prof. Karoliny Adam, MD (Houston, USA) o současných možnostech fetálních intervencí v děloze. Posluchači získali přehled od intrauterinních transfuzí až po moderní fetální chirurgii – laserovou koagulaci placentárních anastomóz u TTTS, endotracheální okluzi u brániční kýly (TOTAL trial), prenatální operace spina bifida (MOMS trial) či zavedení shuntů u obstrukce močových cest. Adam zdůraznila význam mezinárodních registrů a úroveň důkazů u vybraných výkonů.
Na ni navázal MUDr. Zdeněk Žižka s blokem o 3D sonografii v reprodukční medicíně a patologické lokalizaci těhotenství v děloze. Na kazuistikách ukázali, jak trojrozměrné zobrazení pomáhá při diagnostice intersticiálních a cervikálních gravidit i malformací dělohy a jak zásadní je spolupráce s IVF centry.
Genetik MUDr. Pavel Tesner (FN Motol) představil „State of the Art Lecture“ o onkogenetice, ve které posluchače seznámil především aktuální indikační kritéria onkogenetického testování a stručně seznámil s nejvýznamnějšími geny zejména pro onkogynekologii (nejen BRCA1/2, ale i RAD51C/D a další) a postupem testování. Mj. jako zdroj dalších informací představil onkogenetickou skupinu SLG (www.onkogenetika.cz) a Evropskou referenční síť pro nádorové syndromy, ERN GenTuRiS (www.genturis.eu). MUDr. Marek Godava poté představil kazuistiku prenatální diagnostiky polycystózy ledvin s důrazem na genetické aspekty a význam poradenství.
MUDr. František Grochal (Slovensko) zaujal detailním přehledem normální anatomie a anomálií aortálního oblouku, přičemž nabídl posluchačům praktický návod k segmentálnímu přístupu a ukázal kritické řezy, které jsou nezbytné pro správnou diagnostiku. Zdůraznil, že právě systematické zobrazení jednotlivých segmentů oblouku a jeho větví je klíčové k odhalení vrozených srdečních vad již v prenatálním období. Přednáška byla doplněna instruktivními obrazovými ukázkami a kazuistikami, které přispěly k lepšímu pochopení sonografických kritérií. Diskuze se zaměřila na to, jak tyto postupy implementovat i v běžné praxi menších pracovišť a jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání v oblasti fetální kardiologie.
V navazujícím bloku doporučených postupů MUDr. Hana Belošovičová prezentovala aktualizaci standardů ISUOG pro ultrazvuk v dvojčetné graviditě. Podrobně rozebrala algoritmy vyšetřování od stanovení chorionicity až po pravidelný růstový monitoring růstu a stavu plodů. Upozornila na specifické komplikace monochoriálních dvojčat – syndrom fetofetální transfuze (TTTS), syndrom anémie–polycytémie (TAPS). Prezentace postihla i komplikovanou situaci při a selektivní růstovéou restrikce i (sFGR). Zdůraznila, že včasná identifikace těchto stavů je zásadní pro jejich úspěšnou léčbu a zlepšení perinatální prognózy. Prezentace byla hodnocena jako mimořádně praktická a přínosná, neboť nabízela jasné postupy, které lze ihned uplatnit v každodenní klinické praxi.
Prof. Mark I. Evans, MD (Mount Sinai, New York) poté přinesl inspirativní přednášku s nadsázkou nazvanou „The best thing in obstetrics since Thalidomide“. Svým osobitým stylem představil zásadní milníky, které podle něj nejvíce proměnily moderní porodnictví, a propojil je s vlastními zkušenostmi z dlouholeté praxe. Jeho sdělení nebylo jen odborným přehledem, ale i osobním svědectvím o vývoji oboru. Zaujal velmi kritickým postojem ke skríningu pomocí volné fetální DNA. Diagnostické vyšetření (CVS, AMC) by doporučil všem těhotným, které o nějmají zájem. Posluchače oslovila především kombinace vědeckých dat, historických souvislostí a osobních postřehů, která dodala přednášce jedinečnou atmosféru.
V posledním bloku konference zazněla čtyři sdělení, která symbolicky spojila klinickou praxi, preventivní strategii i širší společenský kontext.
MUDr. Denisa Chovancová (Poprad, Slovensko) se věnovala tématu „Prevence nejen preeklampsie“. Ve své prezentaci zdůraznila, že nízkodávkovaný aspirin je vhodný pouze u žen se zvýšeným rizikem, které lze objektivně určit screeningem na konci 1. trimestru. Poukázala na nízkou komplianci při plošném podávání a zdůraznila, že profylaxe má smysl jen tam, kde je reálné riziko. Diskutovala rovněž nové poznatky o užití biomarkerů (PlGF, sFlt-1) a o možnostech individualizace prevence dalších komplikací těhotenství, jako je růstová restrikce plodu či předčasný porod.
MUDr. Dagmar Smetanová, Ph.D. (Praha) navázala přednáškou „Detekce abnormalit plodu před 11. týdnem těhotenství“. Na souboru kazuistik ukázala, že i v této rané fázi lze identifikovat část závažných vývojových vad, například akranií, exencefalii, velké defekty břišní stěny nebo těžké srdeční malformace. Zároveň upozornila na limity vyšetření, kdy některé anomálie lze odhalit až při podrobné morfologii ve 2. trimestru. Vyzdvihla význam kombinace časného ultrazvuku s genetickým poradenstvím a invazivní diagnostikou tam, kde je to indikováno.
MUDr. Zdeněk Laštůvka (KGPN a 1.LF UK Praha) se zaměřil na problematiku „Těhotenství ohroženého předčasným porodem“. Přehledně shrnul současné poznatky o roli cervikometrie, užití progesteronu a cerkláže podle aktuálních doporučení FIGO. Ukázal výsledky studií o predikci rizika předčasného porodu pomocí kombinace délky hrdla a biomarkerů. Diskutoval také význam centralizace péče a stratifikace rizika pro zajištění nejlepší prognózy novorozenců.
Závěrečné slovo patřilo prof. Pavlu Caldovi, CSc. (Praha) s přednáškou „Současnost a vyhlídky českého porodnictví v kontextu populačního vývoje“. Vystoupení překročilo čistě medicínský rámec a otevřelo širší demografické a společenské souvislosti. Prof. Calda ukázal data o klesající porodnosti v České republice i celé Evropě, o odkládání mateřství do vyššího věku a rostoucím podílu těhotenství po asistované reprodukci. Diskutoval, jak tyto trendy ovlivňují organizaci zdravotní péče, dostupnost porodnických služeb i vzdělávání mladé generace lékařů. V závěru vyzval k interdisciplinární spolupráci a k hledání cest, jak české porodnictví připravit na demografické výzvy nadcházejících dekád.
Závěr
Čechova konference 2025 v Olomouci nabídla komplexní pohled na současnost a budoucnost ultrazvukové diagnostiky, fetální medicíny a porodnictví. Tři dny přinesly nejen nejnovější vědecké poznatky, ale i praktické návody a inspiraci do klinické praxe. S účastí téměř 400 odborníků a jednoznačně pozitivním hodnocením potvrdila tato akce své postavení jako nejvýznamnější domácí fórum fetální medicíny a ultrazvukové diagnostiky.
