Nadále přetrvávají rozpaky týkající se tokolytické léčby u předčasného nástupu kontrakcí. Tento přehled vychází z dostupných literárních údajů.
Současné nálezy: Ačkoliv je dostatek informací o často užívané léčbě předčasných kontrakcí, chybí důkazy, že tato léčba je účinná. Betamimetika jsou z dobrých důvodů nahrazeny nifedipinem, který má lepší tokolytické účinky i perinatální výsledky. Nejsou důkazy pro průkaz efektivity magnesium sulfátu jako tokolytika. Atosiban je nová látka, která se jeví jako účinná pro odsun předčasného porodu a velmi bezpečná pro matku. Stále přetrvává nejistota o dostatečném vlivu na perinatální mortalitu a morbiditu. Současný výzkum se zabývá COX-2 inhibitorem, rofecoxibem, který má teoretické výhody s ohldem na bezpečnost plodu. (Poznámka editora www.gynstart : Merck v listopadu 2004 stáhl dobrovolně z celosvětové distribuce rofecoxib Vioxx. Dle výsledku studie Vioxx může zvyšovat riziko cardiovaskulárních příhod, jako je infarkt myokardu při chronickém užívání)
Souhrn: Pro relativně malou skupinu žen u jinak nekomplikovaného hrozícího předčasného porodu před 34. týdnem gravidity je asi místo pro krátkodobou tokolytickou léčbu k získání času pro vyčkání účinku kortikosteroidů k posílení plicní zralosti plodu a k transportu plodu in utero do centra s jednotkou neonatální intenzivní péče. Nifedipin je efektivní a levné tokolytikum. Atosiban se jeví být také efektivní, ale je drahý a není proto univerzálně dostupný. Betamimetika a magnesium sulfát by měla být jako tokolytika opuštěna. Je třeba dalších klinických studií k získání jednoznačných důkazů pro tokolýzu. To bude vyžadovat placebo-kontrolované studie a komparativní studie k identifikaci látky s nejlepší charakteristikou.
překlad -gyns-
Abstract: Purpose of review: There is persisting controversy about tocolytic treatment for preterm labour. This review addresses this controversy by appraising the recent clinical literature.
Recent findings: Surveys of obstetricians indicate a high usage of tocolysis for preterm labour, but evidence that this treatment confers overall benefit is still lacking. Betamimetics are now, correctly, being abandoned in favour of nifedipine, which has superior tocolytic properties and better neonatal outcomes. There is no evidence of effectiveness for magnesium sulphate as a tocolytic. Atosiban is a newer agent, which appears to be effective in delaying preterm birth with a favourable maternal safety profile, but there are persisting concerns about the lack of impact on perinatal mortality and morbidity. Current research is addressing the COX-2 inhibitor, rofecoxib, which has theoretical advantages with respect to fetal safety.
Summary: For the relatively small proportion of women in otherwise uncomplicated preterm labour prior to 34 weeks' gestation, there appears to be a place for short-term tocolysis to gain time so that corticosteroids can be administered to enhance fetal lung maturation and, if necessary, to transfer the woman to a facility with a neonatal intensive care unit. Nifedipine is an effective and cheap tocolytic agent. Atosiban appears to also be effective, but it is expensive and not universally available. Betamimetics and magnesium sulphate should be abandoned as tocolytic agents. There is a need for further clinical trials to establish an unequivocal evidence base for tocolysis, which requires placebo-controlled trials, and for comparative trials to identify the agent with superior characteristics.
(C) 2004 Lippincott Williams & Wilkins, Inc.
(www.gynstart editors remark: Merck recently announced a voluntary worldwide withdrawal of Vioxx (rofecoxib). The new study shows that Vioxx may cause an increased risk in cardiovascular events such as heart attack and strokes during chronic use.) |