V časopise lékařské komory vyšel tento úvodník presidenta ČLK (pokud chcete prohlédnout celý výtisk Tempusu 6/2007 klikni zde)

Julínkovy návrhy = konec soukromých lékařů v Čechách

Základním problémem českého zdravotnictví je nepoměr mezi omezenými fi nančními zdroji a nelimitovanou poptávkou po zdravotnických službách. Žádná z polistopadových vlád si tento rozpor netroufl a řešit. Vysoká kvalita a široká dostupnost zdravotní péče jsou stále zajišťovány na úkor platů zaměstnanců nemocnic, na úkor příjmů zdravotnických zařízení. My, lékaři se již léta potácíme v pseudotržním prostředí, kdy jsme na jedné straně nuceni veškeré zboží a služby nakupovat za tržní ceny, ale na straně druhé cenu naší práce a naše příjmy limituje politické zadání zajistit za české peníze výdobytky světové medicíny každému pacientovi dle jeho potřeb.
Většina z nás se shodne na tom, že je třeba defi novat standard zdravotní péče, která bude zaplatitelná z prostředků veřejného zdravotního pojištění v cenách pokrývajících skutečné náklady zdravotnických zařízení a umožňujících jim tvořit přiměřený zisk.
Určením těchto standardů péče vznikne prostor pro komerční připojištění, a tedy pro konkurenci pojišťoven i zdravotnických zařízení. Je nám jasné i to, že ani české zdravotnictví nedokáže, navzdory přání politiků, fungovat jako perpetum mobile a že potřebuje více peněz, neboť 7,2 % českého HDP, tedy 740 eur na občana a rok, nemůže stačit na péči evropské úrovně. Z vědomí nezbytnosti těchto změn a z letité frustrace způsobené nezájmem politiků o naše problémy, z těchto zdrojů vyvěrá touha lékařů po změně – po reformě.
U některých z nás je tato touha tak silná, že potlačuje pud sebezáchovy. Zdaleka ne všechny změny totiž musí být k lepšímu. „Lepší jakákoliv reforma než žádná,“ tak mi nedávno odpověděl představitel jedné z lékařských organizací, když jsem upozorňoval na rizika Julínkových návrhů. S tím nemohu souhlasit. Naše situace není tak zoufalá, abych si nedokázal i bez bujné fantazie představit pozici ještě horší.
V dubnu například schválila vláda záměr reformy veřejných fi nancí, který připraví o peníze i zdravotnictví. Díky zmražení plateb pojistného za tzv. státní pojištěnce budou mít pojišťovny oproti očekávání méně o 3 mld. Kč, zavedení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné je připraví minimálně o 1,8 mld. Kč a zvýšení DPH na léky z 5 % na 9 % odčerpá ze zdravotnictví zpět do státního rozpočtu 1,7 mld. korun. A hádejte, na kom mají pojišťovny ušetřit? Na nás!
Chybějící peníze mají přinést tzv. regulační poplatky. Primitivní ceník, podle něhož si máme my, lékaři vybírat od pacientů peníze, o které nám budou pojišťovny platit méně za práci, jistě nemůžeme považovat za nějakou reformu. Nutit lékaře, aby vybírali v souvislosti s ošetřením pacienta minipoplatky odpovídající částce jednoho eura, to je urážející.
Avšak celá bouře okolo těchto poplatků odvádí pozornost od zásadních změn, které se Julínek snaží propašovat parlamentem jako přílepky na reformu veřejných fi nancí, i když s ní tyto se zdravotníky neprojednané návrhy vůbec nesouvisí.
Úplným podřízením VZP vlivu ministerstva a zrušením dohodovacího řízení o seznamu výkonů chce Julínek získat absolutní kontrolu nad tím, s jakým zdravotnických zařízením a s kterým soukromým lékařem bude dominantní pojišťovna smět uzavírat smlouvu, i kolik mu bude platit za práci. Tyto snahy korespondují s rozhodnutím ministra novou vyhláškou o rámcových smlouvách zlikvidovat trvalé smluvní vztahy, které by nás před takovou svévolí chránily.
Návrhem, aby pojišťovny mohly uzavírat smlouvy na péči praktických lékařů i gynekologů bez výběrových řízení, pak ministr umetá cestičku silným fi nančním skupinám, které nekalou konkurencí zlikvidují soukromé lékaře. Aby jim nemohla lékařská komora překážet, odmítá ministr vydat vyhlášku o minimálním personálním vybavení zdravotnických zařízení, a to i za cenu, že porušuje zákon. 
Lékařská komora v současnosti jedná s poslanci všech parlamentních stran. Naším cílem je zabránit přijetí těchto pokoutně prosazovaných změn ohrožujících zejména soukromé lékaře. Projednávání zákona o veřejném zdravotním pojištění chceme naopak využít k uzákonění dlouhodobých smluvních vztahů s pojišťovnami, pravidel prodeje lékařských praxí, závaznosti transparentních výběrových řízení pro pojišťovny i změn v dohodovacích řízeních. Klíčem ke skutečné reformě zdravotnictví by pak mohlo být nové dohodovací řízení o standardech zdravotní péče.
Situace je tak vážná, že si již nemůžeme dovolit luxus handrkování se mezi sebou.  Komora, která je ze zákona povinna hájit zájmy všech lékařů, proto vyzývá všechny organizace zdravotníků, aby se společně pokusily zabránit změnám, které by bez nadsázky mohly přivodit konec soukromých lékařů v Čechách.

MUDr. Milan Kubek, prezident ČLK