Přinášíme zde souhrny a poznámky týkající se právě přednesených sdělení na světovém kongresu Fetální medicíny, konaném letos na Maltě, za účasti 1500 delegátů.
Wolfgang Arzt (Rakousko-Linz) Intrauterinní therapie srdečních vad. Prezentoval soubor intrauterinně operovaných plodů pro aortální a pulmonální stenózu, která by bez operace vedla k odumření či ireverzibilnímu postižení srdce. Výsledky zatím neopravňují k definitivním závěrům, ale u asi 65% plodů je operace úspěšná, při 12% riziku fatálních komplikací. Postnatální sledování novorozenců a dětí probíhá, takže dlouhodobý oucome není zatím k dispozici.
Greg Ryan (Kanada-Toronto) - CCAM Pokud není hydrops nedělat nic, porodit a řešit po porodu.Při hydropsu shuntovat. Sekvestr- ošetřit laserem.
Alan Flake (USA-Philadelphia) Prenatální terapie kmenovými buňkami a genová terapie. V obou případech se jedná o pokusy a výzkum na zvířatech, stále v počáteční fázi. Potencionálními léčebnými cíly jsou srpkovitá anemie, beta thalasémie a další. V léčbě kmenovými buňkami in utero se v současnosti daří zvýšit toleranci těchto transplantovaných buněk, což je hlavní překážkou tohoto přístupu. Genová terapie, zkoumaná na myších zárodcích, je na úrovni základního výzkumu. I optimistické odhady hovoří o 20-30 letech, než by se podařilo postoupit k použití u lidí.
Dick Oepkes (Netherlands) Management alloimunní trombocytopenie. Velmi těžce probíhající onemocnění, pro které je typické, že v současnosti není prevence postižení u prvního plodu. Teprve v následujících těhotenstvích, kde se ví o výskytu protilátek u matky, je možná prevence podávání i.v. imunoglobulinu. Diskutuje se dávka, asi dostačuje 0,5 g na kilogram hmotnosti matky, podávané od 28. týdne těhotenství. O stáří těhotenství, od kdy se má preventivně podávat není jednotný názor, je možné započít i dříve. Kdy se má porodit- nejspíše v termínu, možno spontánně, protože se předpokládá, že mechanizmus působení IVIG zabrání vzniku intrakraniální hemoragie působením i na stěnu cévy. Diskutuje se také možnost plošného zjišťováni protilátek proti trombocytům u matky, což by mohlo zabránit postižení plodů i v první graviditě. Těhotné kde nejsou žádné destičkové protilátky detekovatelné a které samy nemají destičkový antigen, nevyžadují podle současných vědomostí žádnou péči.
Alan Flake. (USA-Philadelphia) Sakrokokcygeální teratom zůstává velmi závažným, smrtícím či závažně mutilujícím onemocněním. Pokusy o antenatální otevřenou terapii jsou provázeny vysokou smrtností. Eventuelní možností jsou ex-utero operace při ukončení těhotenství. Odoperovaní a přeživší novorozenci mohou mít problémy s udržením moči a stolice, pohyblivostí dolních končetin, eventuelně s horším kosmetickým výsledkem operace. Hlavním problémem je však možnost rekurence či metastazování tumorů s maligním potenciálem. Další informace je možné získat na www.fetalsurgery.chop.edu.