Názor MZ ČR:
Přidržení nezletilého pacienta zdravotnickými pracovníky při nezbytném vyšetření nebo poskytnutí zdravotního výkonu (např. očkování), jehož účelem je například navození důvěry mezi zdravotnickým pracovníkem a dítětem nebo bezpečné poskytnutí příslušného výkonu, nelze považovat za použití omezovacího prostředku ve smyslu § 39 zákona.


Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách

Používání omezovacích prostředků

Dne 1. dubna 2012 nabývá účinnosti zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), který mimo jiné upravuje používání omezovacích prostředků při poskytování zdravotních služeb.

K omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb lze podle § 39 odst. 1 a 2 zákona použít
a) úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem,
b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty,
c) umístění pacienta v síťovém lůžku,
d) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu,
e) ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin pacienta,
f) psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky podávané parenterálně, které jsou vhodné k omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb, pokud se nejedná o léčbu na žádost pacienta nebo soustavnou léčbu psychiatrické poruchy, nebo
g) kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až f).

Omezovací prostředky lze použít
a) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, a
b) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a).
 

zdroj MZČR