Užívání kyseliny listové a riziko poruch autistického spektra u dětí
Je všeobecně známé, že prenatální užívání kyseliny listové snižuje mimo jiné riziko defektů neurální trubice, ale zatím nebylo prokázáno, zda chrání i před jinými poruchami nervového vývoje. V polovině února byla v časopise JAMA publikována studie norských autorů, kteří zkoumali souvislost mezi užíváním kyseliny listové perinatálně a rizika pozdějšího rozvoje spektra autistických poruch (ASDs), autistické poruchy, Aspergerova syndromu, poruchy vývoje blížeji nespecifikované (PDD-NOS).
Ve studii byla analyzována skupina 85176 dětí z populační, prospektivní studie „Norvegian Mother and Child Cohort Study“(MOBa), které se narodily v letech 2002-2008. Na konci sledování, 31.3.2012 bylo těmto dětem mezi 3,3-10,2 roky. Cílem zkoumání bylo odhalit, nakolik ovlivňuje prekoncepční (4 týdny před koncepcí)a perinatální ( do 8.týdne po koncepci) užívání kyseliny listové výskyt poruch neurologického vývoje u těchto dětí. Po ukončení follow-up bylo u 270 dětí diagnostikováno ASDs:u 114 dětí se jednalo o autistickou poruchu, 56 dětí mělo Aspergerův syndrom, a 110 PDD-NOS.
U dětí, jejichž matky doplňovaly kyselinu listovou se v 0,10% vyskytovala autistická porucha /64/61042) oproti 0,21% dětí (50/24134), jejichž matky tento doplněk nebraly. Výsledné OR pro autistickou poruchu bylo u uživatelek 0,61(95%CI, 0,41-0,90). Tato fakta sice nedokazují příčinnou souvislost, nicméně podporují doporučení užívat kyselinu listové před graviditou a začátkem těhotenství, protože pro vývoj mozku jsou velmi důležité právě první týdny po koncepci. Data získaná z této studie se však týkala pouze závažných forem autistických poruch, nikoliv lehčích forem, jako je např. Aspergerův syndrom. Některé dřívější studie poukazovaly i na vliv obesity a GDM na rozvoj autismu.
Kyselina listová patří do skupiny vitaminů B rozpustných ve vodě. Má důležitou roli v látkové výměně aminokyselin, nukleových kyselin a fosfolipidů a tvorbě krve. Podílí se na normálním utváření neurální trubice během embryonálního období, snižuje výskyt i mnoha jiných vrozených vad a poruch. Člověk není schopen tento vitamín syntetizovat, a proto je odkázán na příjem ze stravy, ve které se foláty nachází pouze v 50% ve volné formě. Nejdůležitějšími zdroji jsou salát, špenát, rajčata, kapusta, zelí, pomeranče, banány, třešně, jahody, luštěniny, celozrnné obiloviny, vejce, maso a ryby. Doporučená dávka prekoncepčně je 400 mikrogramů, v graviditě a při kojení 600 mikrogramů denně, ale tuto dávku nelze dosáhnout pouze správným složením jídelníčku. V některých zemích se z tohoto důvodu přidává kyselina listová do mouky.
Zdroj:
Association Between Maternal Use of Folic Acid Supplements and Risk of Autism Spectrum Disorders in Children FREE
Pål Surén, MD, MPH; Christine Roth, MSc; Michaeline Bresnahan, PhD; Margaretha Haugen, PhD; Mady Hornig, MD; Deborah Hirtz, MD; Kari Kveim Lie, MD; W. Ian Lipkin, MD; Per Magnus, MD, PhD; Ted Reichborn-Kjennerud, MD, PhD; Synnve Schjølberg, MSc; George Davey Smith, MD, DSc; Anne-Siri Øyen, PhD; Ezra Susser, MD, DrPH; Camilla Stoltenberg, MD, PhD JAMA. 2013;309(6):570-577. doi:10.1001/jama.2012.155925.
Preventivní účinky kyseliny listové, Doc. MUDr. Miroslav Stránský, Interní Med. 2011; 13(4): 159–162
tsk 
