GBS profylaxe - doporučení RCOG

Royal College of Obstetricians and Gynecologists (RCOG – Královská gynekologicko-porodnická společnost) publikovala aktualizované doporučení pro profylaxi infekce beta-hemolytickým streptokokem.

Na stránkách http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/1471-0528.14821/full je volně ke stažení obsáhlý test zabývající se skríningem, profylaktickou aplikací antibiotik a sledováním novorozenců po porodu ve vztahu k možné infekci GBS.

Beta hemolytický streptokok patří mezi kolonizátory gastrointestinálního traktu dospělých, nosičem je 35-50 % populace. U novorozenců je nejčastějším původcem neonatální časné infekce (do 7. dne po narození). Vzhledem k těmto skutečnostem se i u nás provádí skríning na GBS v pochvě těhotných mezi 35.-37.týdnem gestace.

Jak nejlépe zabezpečit prevenci časné GBS infekce zůstává kontroverzní otázkou. Ve Velké Británii nepostupují jednotně.

Studie z roku 2015 prokázala incidenci tohoto onemocnění 0,57/1000 porodů, zatímco v roce 2002 to bylo pouze 0,48/1000 porodů. Z analýzy vyplynulo, že 22% těchto případů se týkalo předčasně narozených dětí, 35%  rodiček mělo jeden nebo více rizikových faktorů v anamnéze -  GBS onemocnění u dítěte z předchozí gravidity, GBS bakteriurie nebo pozitivní vaginální kultivace, anebo teplota 38st a více během porodu.

V letech 2002-2015 však došlo k signifikantně významnému poklesu v počtu fatálních infekcí – z 10,6 % na 5,2 % v roce 2015.

V USA, od zavedení intrapartální antibiotické profylaxe (IAP) u GBS pozitivních žen v r.2002, došlo v signifikantní redukci časné novorozenecké infekce. Studie publikované na toto téma však mají vysokou chybovost a není mezi nim žádná randomizovaná studie.

Intrapartální antibiotická profylaxe (IAP), která se podává na základě pozitivní kultivace však má i svá nebezpečí, jako je např. anafylaktická reakce matky, nebo zvýšení počtu medikamentózních porodů. Novorozenci jsou také častěji léčeni antibiotiky, a jsou vystaveni infekcím resistentními bakteriemi, pokud se používá širokospektré antibiotikum na profylaxi GBS infekce, např., při použití amoxicilinu. V případě GBS pozitivity matky se doporučuje používat benzylpenicilin (Penicilin G), v případě alergie na beta-laktamová ATB (anamnestická alergická reakce, ale bez anafylaxe, angioedemu,kopřivky) se doporučuje podávat cefalosporiny  i.v. – bolus 1,5 g, následně 750 mg každých 8 hodin. (Pokud se prokáže významná alergie na beta -aktamáty, podává se i.v. Vankomycin 1 g a 12 hodin).

V současné době se vyvíjí vakcína proti GBS subtypům, ale výsledky zatím nejsou jednoznačné.

Ve Velké Británii se v současné době nedoporučuje všeobecný skríning GBS z těchto důvodů:

• mnoho žen je nosičkami GBS a ve valné většině se jejich dětí rodí bezpečně, bez rozvoje následné infekce
• skríning v pozdním těhotenství neurčuje přesně, které miminko je ohrožené infekcí
• neexistuje přesný skríningový test. 17-25 % žen, které měly v 35-37. týdnu pozitivní GBS kultivaci jsou negativní v době porodu.
• mnoho z dětí, které jsou postiženy závažnou GBS infekcí se rodí předčasně, ještě před dobou doporučeného screeningu
• podávání IAP u matek může narušit střevní floru a tím i kolonizaci střev u novorozenců
• plošné podávání IAP všem matkám – nosičkám znamená, že mnoho rodiček dostane léčbu, kterou nepotřebuje

RCOG ale doporučuje: Informovat matky o GBS infekci (je k dispozici leták pro těhotné)

Podávat intrapartální antibiotickou profylaxi:

• všem u předčasného porodu (před 37, týdnem gestace)
• ženám, jejichž děti z předchozí gravidity měly GBS infekci v raném poporodním období
• ženám, které měly GBS nález v kultivaci moči v současné graviditě
• ženám, které měly pozitivní výtěr v současné graviditě ať už v náhodné kultivaci, nebo ve skríningovém výtěru)
• ženám, které jsou nosičkami GBS a dojde u nich k předčasnému odtoku plodové vody v termínu, ale i ženám, kterým odteče plodová voda předčasně. IAP se podává souběžně s indukcí porodu, když je indukce odůvodněná
• ženám s intrapartální febrílií nezávisle na GBS statutu

Zdroj:

Prevention of Early-onset Neonatal Group B Streptococcal Disease. Green-top Guideline No. 36

First published: 13 September 2017

DOI: 10.1111/1471-0528.14821

tsk