Mikroby matky by mohly podpořit vývoj mozku dětí porozených císařským řezem.

Přenos poševních mikrobů na novorozence během porodu je bezpečný a zdá se, že prospívá kojencům narozeným císařským řezem – ověření na větším vzorku novorozenů je však nezbytné. .
Ewen Callaway, redaktorka Nature Briefing píše o aktualních publikacích spojených s přenosem vaginálního sekretu (výtoku) na novorozený plod během porodu císařským řezem.

Potírání dětí ihned po porodu císařským řezu vaginálními tekutinami jejich matky, aby se podpořil vývoj mikrobiomu, se zdá být bezpečné – a mohlo by zlepšit vývoj mozku, uvádí dosud největší studie této kontroverzní praxe, která byla provedena v nemocnici v Číně. Randomizovaná a zaslepená studie na 76 kojencích a matkách zjistila, že děti, které byly potřeny vaginální tekutinou od jejich matek, dosáhly do tří a šesti měsíců mírně vyššího počtu neurologických vývojových milníků než děti s císařským řezem, které vaginálním sekretem matky potřeny nebyly.

Aby bylo možné lépe porozumět bezpečnosti vaginálního výsevu a určit jeho potenciální přínosy, tým vedený Yanem He z Southern Medical University v Guangzhou, Čína, rekrutoval ženy, které měly porodit císařským řezem, a náhodně je vybral k narození jejich novorozenců buď potřením kůže novorozence vaginálním tamponem nebo sterilnímu fyziologickým roztokem. U žen byly vyšetřením nejprve vyloučeny četné infekční nemoci, které by mohly ohrozit zdraví dětí – včetně COVID-19, protože studie probíhala na vrcholu pandemie. U dětí, které byly potřeny vaginálním sekretem matky, se nevyvinuly žádné vážné zdravotní problémy a měly podobnou míru nezávažných komplikací, včetně mírných kožních problémů a ​​horečky, jako u dětí, které byly potřeny tamponem namočeném ve fyziologickémr roztoku. Když bylo dětem tři a šest měsíců, lékaři požádali jejich rodiče, aby vyplnili kontrolní seznam neurovývojových milníků týkající se komunikace, pohybu, sociálních a osobních dovedností, jako je natahování se po hračkách a úsměv při pohledu na sebe sama v zrcadle. Kojenci, kteří byli ošetřeni vaginálním výtěry z pochvy matky, měli tendenci dosáhnout lepších výsledků, než děti potřené fyziologickým roztokem.

Není jasné, zda tyto rozdíly budou smysluplné nebo trvalé, to ze studie nevyplývá.Jose Clement, mikrobiolog z Icahn School of Medicine na Mount Sinai v New Yorku a spoluautor této studie se k výsledkům vyjádřil slovy, že rozdíl v neurologickém prospívání nebude až tak dramatický, tj. mezi tím, jestli dítě vezmou na Harvard, nebo ne. Je na budoucích studiích, aby přesně určily, jaký je mechanismus a jak můžeme maximalizovat přínos. Také souhlasí s tím, že výsledky jeho týmu je třeba brát s rezervou. Nemyslím si, že jejich data mají nyní skutečný klinický význam, aby mohli říci, že by se měly zavádět do praxe. Spíše říká, že mu to dává sebevědomí, aby se pustil do rozsáhlejší a dlouhodobější studie, která se bude ptát, zda přenos vaginální tekutiny matky na plod ovlivňuje různé jiné stavy, jako je porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a poruchy autistického spektra, které by mohly být, podle populačních studií, častější u lidí narozených císařským řezem.

Během spontánního porodu se přirozeně přenáší mikrobiom matky (souboru střevních, kožních a dalších mikrobů) z její pochvy na plod. Potírání novorozenců vaginálním sekretem matky se provádí tak, že se strčí tampon do pochvy matky a přenese se vaginální tekutina (rozmaže) hned po vybavení plodu z dělohy běhěm císařského řezu na kůži dítěte s cílem simulovat první expozici mikrobům průchodem plodu pochvou během spontánního porodu.

Různé studie zjistily rozdíly v mikrobiomech dětí po císařském řezu a dětí porozených vaginálně. Děti porozené císařským řezem měly v prvních dnech po narození ve střevech vyšší hladiny oportunních bakterií, tj. těch, které cirkulují v nemocnici, ale i měsíce později měly tendenci postrádat běžné střevní mikroby, které by měly podporovat imunitní funkce. V roce 2016 tým vedený José Clementem publikoval studii přenosu vaginálních mikrobů na plod: čtyři kojenci, kteří podstoupili tento postup, úspěšně získali mikroby z matčiného poševního sekretu a měli mikrobiomy, které se podobaly mikrobiomům dětí narozených vaginálně.

Ačkoli se studie nezabývala dlouhodobými účinky přenosu vaginálních mikrobů na plod, zjištění vedla k lavině zájmu o tento postup, říká Clemente. V roce 2017 vyjádřila American College of Obstetricians and Gynecologists obavu, že vaginální výsev může přenášet i patogeny, a doporučila, aby byl postup prováděn pouze jako součást klinických studií. Alexander Khoruts z University of Minnesota v Minneapolis to komentuje s mírnou skepsí, že není jasné, zda se neurovývojové rozdíly ukáží jako smysluplné, protože mozek se mění postupně s vývojem dětí. Časné zpoždění o několik měsíců se v 18 letech nemusí promítnout do ničeho smysluplného.

Lars Engstrand, klinický mikrobiolog z Karolinska Institute ve Stockholmu, podminuje bezpečnost přenosu vaginálního skretu z matky na plod pouze pokud jsou matky vyšetřeny na patogeny. Další klinické studie se také snaží určit potenciální přínosy přenosu vaginálního sekretu na plod. Engstrand a jeho kolegové studují případný vliv/souvislost s atopickou dermatitidou na vzorku asi 300 subjektů. Clemente je také součástí americké studie, která se zabývá alergiemi a astmatem, a tým vedený Marií Glorií Dominguez-Bello, mikrobiální ekoložkou z Rutgers University v New Brunswick, New Jersery, zkoumá její účinky na obezitu.

Vaginální výtěry nejsou jediným způsobem, jak změnit mikrobiom dětí po císařském řezu: studie z roku 2020 zjistila, novorozenci, kterým byla podávána mateřská stolice formou zředěných vzorků měly střevní mikrobiom, který se podobal mikrobiomům dětí narozených vaginálně. Khoruts konstatuje že podobná pozorování by měla stimulovat k identifikaci konkrétních mikrobů, které se přenášejí při spontánním porodu. A tudy by se měl výzkum především ubírat.

doi: https://doi.org/10.1038/d41586-023-01972-4

Literatura
Zhou, L. a kol. Cell Host Microbe https://doi.org/10.1016/j.chom.2023.05.022 (2023). 
Shao, Y. a kol. Příroda 574 , 117–121 (2019).
Dominguez-Bello, MG a kol. Nature Med. 22 , 250–253 (2016).
Committee on Obstetric Practice. Obstet. Gynecol. 130, e274–e278 (2017).
Korpela, K. a kol. Cell 183 , 324–334 (2020).
Callaway, E. (2023). Mum’s microbes might boost brain development of c-section babies. https://doi.org/10.1038/d41586-023-01972-4

-gyns-