Krvácení po porodu – doporučení ACOG
Postpartální krvácení je jednou z nejčastějších příčin mateřské mortality a morbidity. Incidence za poslední léta stoupá, ale mortalita a morbidita klesá v důsledku zavedení doporučených postupů koncem 80. let minulého století. Důvodem postpartálního krvácení je nejčastěji atonie děložní. Významnou roli ve snížení mortality a morbidity rodiček s postpartálním krvácením hraje rozšíření operačních technik zástavy krvácení, mezi které patří i rostoucí počet hysterektomií.
Maternální krvácení je definované jako kumulativní krevní ztráta více jak 1000 ml, resp. krevní ztráta způsobující hypovolemii matky do 24 h po porodu. Hemoragie má za následek respiratorní distres syndrom dospělých, šok, diseminovanou intravaskulární koagulaci, akutní renální selhání, ztrátu fertility a nekrózu hypofýzy (Sheehanův syndrom). Krevní ztráta zahrnuje jak krvácení během porodu, tak i po porodu a je to hodnota průměrná. Další definice představuje dělení podle času výskytu, a to na primární krevní ztrátu – do 24 h po porodu a na sekundární – po 24 h od porodu až do 12.týdne po porodu.
Příčinou primárního poporodního krvácení je nejčastěji atonie děložní, poranění porodních cest, retinovaná placenta, abnormálně adherující placenta, porucha koagulace a inverze dělohy.
U vaginálního porodu ztráta 500 ml je již signálem, že se jedná o patologické krvácení. Včasná revize a ošetření je rozhodující v prevenci závažných komplikací. Doporučené postupy při atonii děložní dnes zahrnují i včasné použití levných medikamentům jako např. infuze s kyselinou tranexamovou.
Sekundární poporodní krvácení je nejčastěji důsledkem subinvoluce dělohy, retence produktů koncepce, infekce a dědičné koagulační defekty (např. von Willebrandova choroba).
Nejdůležitějším faktorem při krvácení matky je včasné rozpoznání nadměrného krvácení.
Objektivní měření této ztráty je velmi problematické a většinou se pouze odhaduje. Z tohoto důvodu je nejdůležitější zhodnocení klinického stavu rodičky pomocí monitorace krevního tlaku a pulsu.
V případě rozvíjející se hypotenze je prvním krokem podání transfuze, protože při ztrátě nad 1500 ml objemu dochází k depleci koagulačních faktorů a důsledkem je rozvoj konsumpční koagulopatie.
U abrupce placenty a embolie plodovou vodou se ihned zahajuje podávání kryoprecipitátu plasmy.
Doporučení ACOGU je přehledné a podává souhrn nejdůležitějších postupů při diagnostice a léčbě peripartálního krvácení.
Základním předpokladem zvládnutí peripartálního krvácení je vyškolený a sehraný personál a také dostupnost kvalitního laboratorního zázemí.
Zdroj:
Practice Bulletin No. 183 Summary: Postpartum Hemorrhage
Obstetrics & Gynecology:
October 2017 - Volume 130 - Issue 4 - p 923–925
doi: 10.1097/AOG.0000000000002346
College Publications
tsk