Časná růstová restrikce plodu představuje zvláštní klinické dilema, kde na jedné straně stojí riziko iatrogenní nezralosti při předčasném ukončení těhotenství, a na druhé straně, při pokračování gravidity je plod vystaven riziku nitroděložního odumření následkem acidózy.
Evropská multicentrická randomizovaná studie TRUFFLE se zaměřila na určení toho, jaká kritéria by měla být používána při rozhodování o ukončení těhotenství s časnou růstovou restrikcí plodu.
Plody obvodemm trupu plodu <10 percentilem a pulsatilním indexem v pupečníku > 95. percentilem mezi 26-32 týdny byly randomizovány do 1 ze 3 monitorovacích a porodních protokolů. Jednalo se o: variabilitu srdeční frekvence plodu založenou na počítačově hodnocené kardiotokografii; a časných nebo pozdních Dopplerovských změnách v ductus venosus. Bezpečnostní kritéria založená na abnormalitách srdeční frekvence plodu nebo dopplerovských parametrech v pupčeníku byly indikací k ukončení těhotenství bez ohledu na randomizaci. Primárním cílem byl normální neuropsychický vývoj ve 2 letech.
Z 511 randomizovaných žen mělo 362/503 (72%) související hypertenzní stavy. Celkem 463/503 (92%) plodů přežilo a mozková obrna se vyskytla u 6/443 (1%). Mezi všemi ženami nebyl rozdíl ve výsledku založeném na randomizované skupině; Většina plodů randomizovaných k pozdním změnám v ductus venosus měla normální výsledek (133/144, 95%) na rozdíl od plodů, které byly sledovány jen samotnou počítačovou kardiotokografií (111/131, 85%). U 118/310 (38%) dětí porozených <32 týdnů byla indikací k porodu bezpečnostní kritéria: 55/106 (52%) v pozdním ductus venosus, 37/99 (37%) časné změny v ductus venosus a 26/105 (25%) v počítačově kardiotokografické skupině. Vyšší střední impedance mozkové arterie upravená pro gestaci byla spojena s přežíváním novorozence bez závažné morbidity (poměr pravděpodobnosti, 1,24; 95% interval spolehlivosti, 1,02-1,52) a přežití dítěte bez poruchy neuropsychického vývoje ve 2 letech (poměr pravděpodobnosti 1,33; 95% interval spolehlivosti , 1,03-1,72), přestože nadváha a gestační věk byly významnějšími determinanty.
Závěr
Perinatální a výsledek ve dvou letech byl lepší než se očekávalo ve všech randomizovaných skupinách. Mezi přeživšími, 2-letý neuropsychický výsledek byl nejlepší u plodů, randomizovaných k porodu na základě pozdních změn v ductus venosus. Vzhledem k vysokému podílu porozených dětí na základě bezpečnostních kritérií se zdá, že rozhodování o porodu na základě pozdních změn v ductus venosus a abnormální počítačem vyhodnocené variability srdečních ozev plodu je správné. Neexistuje důvod pro ukončení těhotenství jen na podkladě základě změn toku v arteria cerebri media. Je třeba poznamenat, že většina žen s časnou růstovou restrikcí plodu plodu má hypertenzi.
zdroj:
Outcome in early-onset fetal growth restriction is best combining computerized fetal heart rate analysis with ductus venosus Doppler: insights from the Trial of Umbilical and Fetal Flow in Europe
Frusca, Tiziana, Hecher, Kurt et al. American Journal of Obstetrics & Gynecology , Volume 218 , Issue 2 , S783 - S789
http://www.ajog.org/article/S0002-9378(17)32725-4/fulltext
