Co dál s HPV pozitivními pacientkami?
Vyšetření na HPV (human papilloma virus, který může být mj. původcem rakoviny děložního čípku u žen) bylo do konce roku 2020 indikováno a hrazeno pouze u žen se sporným cytologickým nálezem. V těchto případech je vyšetření HPV (pod kódem výkonu 95201) hrazeno i nadále, a to bez věkové limitace. Ženám, které mají výsledek cytologie pozitivní, jsou samozřejmě hrazena všechna následná indikovaná vyšetření a zdravotní výkony. Testování na HPV není součástí preventivních prohlídek podle vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ale od 1. 1. 2021 je hrazeno u žen ve věku 35 let a 45 let, které mají negativní nález cytologického screeningu (tzn. na děložním čípku nebyly objeveny žádné změny svědčící pro onkologické onemocnění).
Ostatní věkové kategorie žen mohou mít rovněž proveden HPV test, ten ale nebude hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Preventivní testování na přítomnost HPV může mít žena hrazené pojišťovnou, je-li jí 35 nebo 45 let (tj. 364 dní od 35./45. narozenin). Stanovený věk vychází mj. z doporučení Světové zdravotnické organizace. Vyšetření u gynekologa bude probíhat stejně jako dosud – odběr vzorku je prováděn při standardní gynekologické preventivní prohlídce současně se stěrem na screeningové cytologické vyšetření. Lékař pak jen u žen v daném věku odešle odebraný vzorek i na HPV test. Na intervalu gynekologických preventivních vyšetření a odběrů screeningové cytologie se nic nemění – žena má na tuto prevenci chodit vždy 1x ročně.
Tyto informace vedou jak k optimalizaci screeningového programu, tak k individualizaci sledování rizikových žen a redukci počtu prováděných zákroků na děložním hrdle. Naproti tomu chybně indikovaný HPV test nejenže nepřináší další informaci o závažnosti přednádorového stavu, ale vyvolá u pacientky obavy z nejasného výsledku, vede ke kumulaci dalších vyšetření a konzultací a ve výsledku může dospět až k chybně indikované konizaci.
Negativní cytologie a negativní HPV test
Kombinace negativního HPV testu a negativní cytologie poskytuje téměř jistotu, že na děložním hrdle není aktuálně přítomna závažná prekanceróza či karcinom. Tomu je v řadě zemí přizpůsoben interval screeningových kontrol, které mohou být v případě negativního výsledku prodlouženy až na 5 let.
Negativní cytologie a pozitivní HPV test
Riziko aktuální přítomnosti CIN3 se v tomto případě pohybuje okolo 2 % a je výrazně závislé na konkrétním genotypu HPV. V případě přítomnosti HPV 16 je riziko 5%, u pozitivity HPV 18 je 3% a u pozitivity HPV 31, 33, 52 a 58 je 2%. U ostatních genotypů nepřesahuje aktuální riziko 1 %. HPV genotypizace tedy představuje účinný nástroj k třídění HPV pozitivních pacientek s negativní cytologií. HPV 16 či 18 pozitivní pacientky by měly být referovány přímo k expertní kolposkopii. Ostatním pacientkám je možné nabídnout opakování cytologie za 6 měsíců nebo provedení testu využívajícího duálního imunocytochemického barvení stanovujícího proteiny p16/Ki-67 (CINtec Plus, Roche lab.). Duální imunocytochemický test vykazuje výrazně vyšší senzitivitu, a je proto v této situaci vhodnější. Další výhodou duálního barvení je jednoznačnost výsledku (pozitivní/negativní). Není proto potřeba speciální doporučení pro jeho interpretaci. V případě HPV non 16/18 pozitivity, negativní cytologie a negativního výsledku testu CINtec Plus je možné provést další cytologické vyšetření až za rok. Randomizovaná, prospektivní studie NCI/KPNC doložila dokonce 3letý bezpečný interval ke kontrole v případě doložení negativity duálního barvení. Pozitivní CINtec Plus v této situaci naopak implikuje referování pacientky ke kolposkopické expertíze.
V případě negativity duálního barvení nebo kolposkopického vyšetření u referovaných pacientek je možné zvolit vyčkávací strategii. Důvodem je vysoký podíl spontánní eliminace HPV infekce bez ohledu na věk pacientek. V české studii Libuše, která zkoumala vývoj HPV infekce v kohortě žen starších třiceti let, došlo v rámci tříletého sledování u 43 % pacientek ke spontánní regresi. Medián věku těchto žen činil 41 let. Naproti tomu u 51 % žen HPV infekce perzistovala. Spontánní vymizení HPV infekce se tedy týká i žen nad 40 let (5). HPV perzistence je jednoznačným rizikovým faktorem pro vznik závažné prekancerózy v budoucnosti. Tato skutečnost je výrazně více vyjádřena u HPV 16 a 18 než u ostatních genotypů. Jedná se o další důvod, proč by HPV 16 či 18 pozitivní pacientky měly být sledovány v ambulanci expertní kolposkopie.
Abnormální cytologie
HPV test může být využit za účelem stratifikace rizika spojeného s vybranými kategoriemi abnormální cytologie. Již přes 20 let jsou známy výsledky studie ALTS (ASCUS/LSIL Triage Study), která potvrdila třídící schopnost HPV testu v případě kategorie ASC -US. Naproti tomu u pacientek s cytologií LSIL není provedení HPV testu přínosem pro jeho nízkou specifitu (příliš mnoho žen s cytologií LSIL je HPV pozitivních). Mnohem výhodněji lze ale u žen s cytologií LSIL uplatnit duální imunocytochemický test CINtec Plus. Jeho specifita je v této klinické situaci významně vyšší než specifita HPV testu. HPV test je možné využít k třídění (zejména starších) pacientek s cytologií ASC-H a negativní nebo neadekvátní kolposkopií či opakovaným nálezem AGC-NOS. Naproti tomu tento test nepřináší žádnou další informaci v kombinaci s cytologií HSIL - tyto ženy by měly být rovnou referovány k expertní kolposkopii. Rovněž u pacientek pod 30 let je HPV test zatížen nízkou specificitou (velká část mladých HPV pozitivních pacientek se viru sama zbaví, aniž by byla infekce spojena s rizikem rozvoje dysplázie).
Sledování pacientek po výkonu na děložním hrdle (konizaci, cylindrické disekci, trachelektomii)
HPV test je klíčovým vyšetřením, které by mělo být provedeno v rámci sledování pacientek, u kterých bylo děložní hrdlo chirurgicky ošetřeno pro prekancerózu či časný karcinom. Základním cílem provedení konizace je vedle fyzického odstranění dysplázie i eliminace HPV infekce. Operace na děložním hrdle aktivuje lokální imunitní reakci, která eliminuje případná reziduální ložiska infekce. Je proto vhodné neprovádět HPV test dříve než za půl roku po konizaci (někteří autoři doporučují až interval jednoho roku). Perzistence HPV infekce i po tomto intervalu je zásadním rizikovým faktorem pro výskyt recidivy dysplázie, zejména pak v situaci, kdy je patrna konkordance s původním genotypem, který byl příčinou ošetřené léze.
Souhrn
HPV test poskytuje unikátní možnost stanovení původce téměř všech karcinomů děložního hrdla. Na rozdíl od cytologie, která přeneseně poskytuje informaci o možné aktuální přítomnosti dysplázie, přináší HPV test i významnou a dlouhodobou prediktivní hodnotu. Zapojení HPV testu do každodenní klinické praxe proto umožní omezit počet potřebných kontrol a jejich zacílení na pacientky, které jsou opravdu ohroženy rizikem rozvoje karcinomu děložního hrdla.
Zdroj: VZP
Dostálek L, Sláma J. Management HPV pozitivních pacientek. Actual Gyn. 2023;15:4-8