Přehled současné literatury o COVID-19
Autoři:  Anora Atakhanova, Evgeniy Vlasov, Ondřej Cieslar, Filip Skokan, Sarah Salih, Saara Zafar, Dominika Zagibová, Martina Horáková, pod vedením prof. MUDr. Ladislava Machaly
publikováno dne: 18.3.2020

Úvod
V březnu 2020, s nástupem pandemie COVID-19 v ČR, bude nutné vyvinout léčebný protokol na základě údajů z literatury a vědeckých článků. Překážkou pro možnou léčbu je nepřítomnost molekuly registrované pro léčbu infekcí COVID-19.
Probíhající pokusy s užíváním některých antivirotik však prokázaly účinnost in vitro na zvířecích modelech.
Především je možné využít zkušenosti s užíváním léků proti virům patřícím do stejné rodiny beta-koronavirů, zejména virům odpovědným za SARS a MERS. Nouzová situace, ve které se vědecká komunita ocitla v souvislosti s pandemií COVID-19, je základem pro použití antivirotik, přestože relevantní vědecké důkazy stále nejsou k dispozici.
Pneumonie neznámé příčiny zjištěná ve Wu-chanu v Číně byla poprvé nahlášena WHO v Číně dne 31. prosince 2019. [1]
Ke dni 17.03.2020 se zvýšil počet nakážených v ČR na 383, počet obětí koronaviru SARS- CoV-2 je v současné době 1. [1]

Epidemiologie
Podle zprávy o situaci od WHO ke dni 16.03.2020 [2]
Hrubý odhad mortality činí 4%.
Ale pro odhad skutečné úmrtnosti je nutné počítat následovně. Jmenovatelem by měl být celkový počet infikovaných pacientů na začátku inkubační doby, která je průměrně 14 dní.
Na základě tohoto zjištění by podle údajů WHO o kumulativním počtu úmrtí do 2. března 2020 byla míra úmrtnosti pro Čínu 4% a 36% mimo Čínu.
Tato zjištění ukazují, že současná čísla by mohla podceňovat potenciální hrozbu COVID- 19 u symptomatických pacientů. [3]

Faktory rizika smrti, které také slouží jako prognostické faktory [4]
1. Věk
2. D-dimer nad 1 mikrogram/ml
3. Zvýšené SOFA skore
- také je nejlepším diagnostickým markerem sepse a septického šoku, zároveň ukazuje stupeň polyorgánové dysfunkce.
4. Zvýšený IL-6 v krvi
5. Zvýšený troponin I
6. Zvýšená laktátdehydrogenáza
7. Lymfopenie
8. Kardiovaskulární onemocnění
9. Diabetes mellitus
10. Teplota ≥39 °C – riziko těžšího průběhu ARDS

Klinický obraz infekce COVID-19
Infekce COVID-19 se primárně projevuje horečkou, suchým kašlem a únavou. [5] Ze 41 pacientů sledovaných v rámci výzkumu ve Wuhanu v Číně mělo 98% horečku, 48% suchý kašel a 44% pociťovalo vyšší únavu. [6] Progrese onemocnění je většinou (u 55% pacietnů) provázena respiračními obtížemi. [7]
Méně časté ale možné projevy:
• bolesti
• ucpaný nos
• rýma
• bolest v krku
• bolest hlavy Vzácné ale možné projevy:
• průjem
• zvracení
• nevolnost
Symptomy jsou často mírné a začínají postupně. Mohou se objevit také asymptomatické případy, které se vyskytují hlavně u mladších pacientů bez dalších zdravotních problémů (např.: diabetes mellitus, hypertenze, onemocnění plic nebo srdce). [7,8] Inkubační doba onemocnění je 2-14 dní – nejčastěji kolem 5 dní. [9]
Fenotypy pacientů se mohou lišit v závislosti na závažnosti a progresi jejich onemocnění. Symptomy mohou být různé, od nespecifických (viz seznamy výše) až po příznaky typické pro vývoj pneumonie, které poté mohou pokročit až k těžké pneumonii nebo syndromu akutní respirační tísně. U pacientů se může také rozvinout sepse a orgánová dysfunkce, ta se projeví změnou mentálního stavu, problémy s dýcháním, zrychlením dechu, sníženou saturací, sníženou diurézou, tachykardií, slabým pulsem, chladnými akrálními částmi končetin nebo sníženým krevním tlakem. [10]

Celý článek a přehled současné literatury o COVID-19 ke dni 18.3.2020 je ke stažení zde