Vítejte naGYNSTART

    Úvodní stránka
    Obchod
    Vlož inzerát
    Napište nám

reklama

 Přidej akci do kalendáře  Pošli příspěvek  Přidej nový odkaz  Registrace

 Zprávy
  Zpráva 24. fet med konference
  Kortikoidy v těhotenství
  Fetální medicína 17.ledna 2025
  Knihkupectví v Lípové končí
  ACOG Screening ca prsu nově
  Zemřel MUDr. Karel Čutka
  Porod je mimořádná událost
  Vliv špatné výživy na plod
  Předčasný porod a psychika
  Mozek a těhotenství

další zprávy ...

Vstup do uzavřené skupiny gynekologů Gynstart
 Partneři:
 
 Akční nabídka

Retraktor - boční vaginální nevodivý
Cena: 1210 ,- Kč
 Aktuální akce
REPROMED 2025 - 8. ročník semináře reprodukční medicíny a imunologie
25.02.2025
Kongresové centrum Grandior Hotel Prague, Na Poříčí 42, Praha 1

Vážená paní, vážený pane, s potěšením Vás zveme na 8. ročník semináře reprodukční medicíny a imunologie – REPROMED 2025, který se koná pod odborným vedením MUDr. Karin Černé. Seminář se uskuteční 25. ...


Vize a směřování národních doporučených postupů a operativních doporučení
25.02.2025
Praha, Emauzské opatství

...

 Inzeráty

další inzeráty ...
 IVF a embryotransfer zvyšuje riziko placenta praevia?
nemá souvislost
jen asi 1,2x zvyšuje riziko
ano, minimálně jen v I. a II. trimestru
zvyšuje riziko 2 až 6krát


[ Výsledky | Ankety ]

Hlasujících: 7 | Komentáře: 0
 Termíny v graviditě
Zadej den PM:

Zadej UZ dle výběru:
mm:
Měřeno dne:


   Klasické výpočty
  Podrobnější výpočty

  Nastavte si Gynstart jako domovskou stránku
 SAMOOBSLUHA:
  Přidej akci do kalendáře
  Pošli příspěvek
  Přidej nový odkaz
  Statistika přístupů
  Registrace
Gynstart na Facebooku
Gynstart na Facebooku
 Zpráva 24. fet med konference                20.1.2025

Zpráva z 24. celostátní konference fetální medicíny

Dne 17. ledna 2025 se v pražské Fakultní nemocnici Motol uskutečnila 24. celostátní konference fetální medicíny, která přilákala špičkové odborníky z oblasti gynekologie, porodnictví, neonatologie, genetiky a dalších specializací. Záštitu nad konferencí převzal Prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc., děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Hlavním cílem konference bylo prezentovat nejnovější vědecké poznatky a diskutovat o možnostech zlepšení prenatální péče, diagnostiky a managementu těhotenských komplikací.

Letošní ročník se zaměřil nejen na klinické aspekty fetální medicíny, ale také na využití moderních technologií, jako je umělá inteligence v prenatální diagnostice, a implementaci preventivních opatření pro zlepšení zdravotního stavu matek a dětí. Zvláštní pozornost byla věnována kardiovaskulárnímu zdraví žen po komplikovaném těhotenství, problematice růstové restrikce plodu (FGR), managementu předčasného porodu a novým možnostem genomové diagnostiky.

Konference poskytla jedinečnou platformu pro sdílení zkušeností mezi odborníky z různých medicínských disciplín, přičemž klíčovým aspektem diskuzí byla personalizovaná medicína a mezioborová spolupráce.

Blok I: Nové poznatky pro praxi

Dlouhodobé důsledky komplikované gravidity pro matku a dítě
Ilona Hromadníková
Prof. Hromadníková referovala o výsledcích dlouhodobého výzkumu multidisciplinárního vědeckého týmu složeného z gynekologů, porodníků, neonatologů, pediatrů, kardiologů a biologů zaměřeného na studium kardiovaskulárního zdraví u matek po fyziologickém a komplikovaném těhotenství a u dětí narozených z těchto těhotenství. Jelikož bylo jednoznačně prokázáno zvýšené kardiovaskulární riziko jak u žen po komplikovaném průběhu těhotenství, tak u dětí narozených z komplikovaného těhotenství, je nezbytné dlouhodobé sledování těchto matek a jejich dětí a nastavení primárně preventivní péče s cílem snížit jejich kardiovaskulární riziko a pozdější rozvoj závažných kardiovaskulárních onemocnění. Informace vyplývající z této studie byly předány členům výboru Společnosti všeobecného lékařství, členům výboru Pracovní skupiny pro preventabilní onemocnění, a členům výboru České asociace preventivní kardiologie jako podklad pro vypracování koncepce preventivní péče o těhotné ženy s rizikem patologické gravidity, o ženy po komplikovaném těhotenství, a děti narozené z komplikovaného těhotenství, která by měla být implementována do Národního kardiovaskulárního plánu 2023-2033 formou doporučeného postupu.

Kde jsou rezervy dalšího kvalitativního zlepšení prenatální péče v ČR a Evropě?
Petr Velebil
Zdůrazněna potřeba standardizace péče v Evropě a širší dostupnosti moderních technologií.

Jak ovlivní elektronizace zdravotnictví analýzy úspěšnosti prenatální diagnostiky?
Antonín Šípek
Prezentoval data o prenatální diagnostice chromozomálních aberací. V roce 2023 nedošlo k zásadním změnám v procentuálním zastoupení nejčastěji diagnostikovaných diagnóz, tedy trizomií chromozomů 21, 18 a 13. V absolutních číslech jsme zaznamenali mírný pokles jak těchto diagnóz, tak výkonů invazivní prenatální diagnostiky, což nepochybně souvisí s celkovým poklesem narozených dětí v České republice. Tento trend se pravděpodobně v následujících letech ještě zvýrazní. V relativních počtech však změnu trendu nepozorujeme. Hlavním metodickým úkolem pro nadcházející roky je ve spolupráci s ÚZIS ČR zjednodušit a zpřehlednit možnosti centrálního hlášení prenatálně diagnostikovaných vývojových vad a chromozomálních syndromů, čímž se zlepší kvalita a kompletnost centrálně získávaných dat pro další analýzy.

Molekulární genetika a vývojová biologie odhalují teratogenní mechanismy: thalidomid
František Liška
Historický případ thalidomidu demonstruje, jak molekulární genetika přispívá k porozumění teratogeneze a prevenci vývojových vad.

Doporučený postup screeningu v I. trimestru
Hana Belošovičová, Pavel Calda
Přednáška zdůraznila klíčovou roli screeningu v I. trimestru pro management celého těhotenství. Screening v I.trimestru je komplexní vyšetření stanovující s vysokou efektivitou nejen rizika nejčastějších trizomií a jiných genetických syndromů, ale i těhotenských komplikací, hlavně preeklampsie. Dále hraje klíčovou roli v korekci datace gravidity a tedy ovlivňuje i peripartální management. U vícečetné gravidity s jistotou stanovuje chorionicitu. S vývojem kvality ultrazvukových přístrojů i erudice sonografistů již v současné době umožňuje i záchyt vysokého procenta vážných vrozených vývojových vad plodu. Screening v prvním trimestru se v České republice provádí již dvacet let. Stále ale chyběl dokument doporučeného postupu pro toto vyšetření. Publikovaný doporučený postup stručně a jasně popisuje body postupu vyšetření. Dále nabízí překlad zásadních dokumentů mezinárodních společností vztahujících se k screeningu v prvním trimestru a umožňuje tak každému specialistovi, který screening provádí, nebo provádět plánuje, získat hlubší vhled do podstaty tohoto vyšetření, metodiky jednotlivých kroků i interpretace nálezů. Jen těžko lze očekávat, že bez dodržení metodiky v rámci laboratoře, měření krevního tlaku, ultrazvukového vyšetření i kalkulace rizika bude mít vyšetření takovou efektivitu, která je publikována a kterou očekáváme. Celý doporučený postup včetně překladů doporučení mezinárodních společností (ISUOG, FIGO) bude publikován v Aktuální gynekologii a porodnictví https://www.actualgyn.com.

Úloha angiogenních faktorů (sFlt-1/PlGF) v managementu časného FGR
Erik Dosedla
Výsledky studie potvrzují význam kombinace angiogenních biomarkerů a Dopplerových parametrů v diagnostice časné růstové restrikce plodu (eFGR) a preeklampsie (PE), což umožňuje včasnou intervenci a personalizovanou léčbu. Omezení růstu plodu (FGR) je závažnou komplikací těhotenství spojenou s nedostatečnou funkcí placenty, vedoucí ke zvýšené perinatální morbiditě a mortalitě, zejména pokud k ní dojde před 32. týdnem těhotenství (časná eFGR). Významným faktorem v patofyziologii eFGR je angiogenní nerovnováha, která narušuje vývoj a funkci placenty. Cerebro-placentární poměr (KPR) jako parametr dopplerovského ultrazvuku umožňuje posoudit zátěž plodu, zatímco jeho patologické hodnoty (KPR<1,08) jsou spojeny s nepříznivými perinatálními výsledky, zejména u žen s preeklampsií (PE). Cílem této studie bylo prozkoumat vztah mezi angiogenními biomarkery (poměr sFlt1/PlGF) a fetoplacentární hemodynamikou hodnocenou pomocí Dopplerova ultrazvuku u těhotenství komplikovaných eFGR a/nebo PE. Výsledky ukázaly významné rozdíly v poměru sFlt1/PlGF mezi studovanými skupinami, přičemž nejvyšší hodnoty byly pozorovány ve skupině eFGR + PE. Dále bylo zjištěno, že patologické hodnoty KPR (<1,08) se progresivně zvyšovaly z kontrolní skupiny (1,3 %) do skupiny PE (58 %), FGR (95 %) a eFGR + PE (91 %). Vícerozměrná regresní analýza a křivky ROC potvrdily, že kombinace angiogenních biomarkerů a Dopplerových parametrů zlepšuje diagnostickou přesnost eFGR a PE, což umožňuje včasnou intervenci a personalizované strategie léčby. Tato zjištění zdůrazňují význam integrovaného hodnocení angiogenních markerů a Dopplerových parametrů při optimalizaci péče o matku a plod v převaze s eFGR a PE.

 

Blok II: Předčasný porod a PPROM

Kontroverze v managementu předčasného odtoku plodové vody
Marian Kacerovský
Přehled různých přístupů k léčbě předčasného odtoku plodové vody s důrazem na jejich rizika a přínosy.

Blok III: Vzácná onemocnění, genomová diagnostika a nádorové predispozice

Vzácná onemocnění v ČR
Milan Macek Jr.
Přiblížil problematiku vzácných onemocnění v České republice v kontextu prekoncepční, preimplantační a prenatální prevence. Nejprve se věnoval organizaci systému péče o více než 6000 vzácných onemocnění, které jsou arbitrárně rozděleny do 24 Evropských referenčních sítí. Dále se věnoval diagnostickým možnostem a nedořešené problematice penetrance screenovaných onemocnění s ohledem na jejich postnatální klinicko-laboratorní diagnostiku v rámci novorozeneckého screeningu. Výrazný nárůst nákladů na postnatální léčbu vybraných vzácných onemocnění, jako je např. cystická fibróza nebo spinální svalová atrofie vede k opětovnému zájmu plátců hradit prekoncepční screening formou benefitních příspěvků některých zdravotních pojišťoven.

Evoluce cytogenetiky: Od karyotypu ke genomu
Jana Drábová 
Vývoj cytogenetiky od analýzy karyotypu k detailnímu genomovému sekvenování.

Reprodukce u nosiček nádorových predispozic (zejména BRCA) – Pavel Tesner

V přednášce byla prezentována specifika reprodukční problematiky u žen s genetickou nádorovou predispozicí (většina poznatků pochází ze studií žen s mutacemi genů BRCA1/2). Zmíněny byly jednak vlivy těhotenství a kojení, ale také hormonální antikoncepce na nádorová rizika těchto žen, ale také otázky snížení (a zejména zkrácení) plodnosti přítomností nefunkční, mutované alely (kopie) těchto genů. V neposlední řadě přednáška upozornila na genetická rizika, která některé nádorové predispozice představují, pokud by i partner nesl danou predispozici. I toto je však řešitelné pomocí genetického testování jak prekoncepčně, tak eventuálně preimplantačně v rámci metod asistované reprodukce. Na závěr Pavel Tesner jako zástupce motolského pracoviště Evropské referenční sítě pro genetické nádorové syndromy (ERN GenTuRiS, Genetic Tumour Risk Syndromes) upozornil na vyvíjené doporučení věnující se právě této problematice. V dohledné době bude uveřejněno na stránkách www.genturis.eu, kde zájemci najdou i další doporučení, materiály pro pacienty a také širokou škálu webinářů na téma nádorových predispozic.

Blok IV: Možnosti prevence a management těhotenských komplikací

Těhotenství: Prevence a management
Zdeněk Laštůvka, Pavel Calda
Komplexní přístup k prevenci těhotenských komplikací, nové diagnostické a terapeutické metody.

Blok V: Zkušenosti s umělou inteligencí

Zkušenosti s AI v prenatální diagnostice
Martin Hynek, Pavel Calda
Prezentovány přínosy AI v automatické analýze ultrazvukových snímků, predikcích a personalizaci péče.

Blok VI: State of the Art Lecture

Porod do vody v roce 2025
Jan Matěcha
Současné trendy v porodech do vody, bezpečnostní opatření a kritéria pro výběr pacientek. 

Blok VII: Ultrazvuková prenatální diagnostika a postnatální management morfologických vad plodu

Ultrazvuková diagnostika morfologických vad
Dagmar Smetanová, Marie Brejchová
Pokroky v 3D a 4D ultrazvukové diagnostice morfologických vad plodu a jejich postnatální management.

Postnatální management novorozenců se sakrokokcygeálním teratomem
Lucie Poš
V přednášce Postnatální management novorozenců se sakrokokcygeálním teratomem  prezentovala Lucie Poš z Kliniky dětské chirurgie dobré výsledky léčby dětí s tímto nejčastějším novorozeneckým tumorem a upozornila na zvyšující se incidenci tohoto tumoru i možnosti prenatální intervence u indikovaných případů.

Diagnostika vývojových vad obličeje pomocí ultrazvuku
Patrik Šimják
Prozkoumal aktuální možnosti ultrazvukové diagnostiky vývojových vad obličeje. Zaměřil se na techniky zobrazení, kdy sdílel užitečné tipy a objektivní indexy pro popis obličeje plodu. Dále se věnoval 3D zobrazovacím metodám, jako je multiplanární zobrazení, tomografické ultrazvukové zobrazování, povrchové renderování a omniview. Využití technických možností moderních ultrazvukových přístrojů má potenciál zvýšit záchyt vývojových vad, zlepšit jejich klasifikaci a také přispět k důležité dokumentaci patologických nálezů.

 

Závěr 

24. celostátní konference fetální medicíny opět potvrdila svůj význam jako hlavní odborná akce v oblasti prenatální medicíny v České republice. Prezentované studie a diskuse přinesly cenné poznatky, které mohou přispět ke zlepšení prenatální péče a klinické praxe.

Mezi nejvýznamnější závěry letošní konference patří: 

✅ Potvrzení zvýšeného kardiovaskulárního rizika u žen po komplikovaném těhotenství a jejich dětí, s důrazem na potřebu preventivní péče.

✅ Rostoucí význam angiogenních markerů v predikci a diagnostice růstové restrikce plodu (FGR) a preeklampsie (PE).

✅ Zvyšující se role umělé inteligence v prenatální diagnostice a možnostech automatizované analýzy ultrazvukových snímků.

✅ Pokrok v genetické diagnostice a možnostech prekoncepčního screeningu, který pomáhá identifikovat rizika vzácných onemocnění.

✅ Nutnost standardizace péče v Evropě a posílení mezioborové spolupráce k dosažení vyšší kvality prenatální medicíny.

Organizátoři konference vyjádřili poděkování všem účastníkům, přednášejícím i odborným společnostem, které se podílely na přípravě a realizaci této akce. Poděkování patří také vědeckým týmům, jejichž výzkumy přispívají ke zlepšení péče o těhotné ženy a novorozence.

S ohledem na význam a přínosy odborné diskuze se již nyní plánuje 25. ročník konference, který se bude konat v roce 2026.

Klíčová slova: fetální medicína, těhotenské komplikace, prenatální diagnostika, umělá inteligence, růstová restrikce plodu (FGR), preeklampsie (PE), genetická diagnostika.

Další zprávy
"Zpráva 24. fet med konference " | 0
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Přihlásit se můžete zde

reklama

(c) Gynstart 2001 - 2020. Čtěte prohlášení, čtěte o ochraně osobních údajů
Vytvořil: 3K Technology s.r.o, provozuje: Aprofema s.r.o.