Mateřské zánětlivé proteiny v těhotenství a neurovývojové poruchy ve věku 10 let

Studie publikovaná v časopise JAMA Psychiatry zkoumala souvislost mezi hladinami mateřských zánětlivých proteinů během těhotenství a rizikem neurovývojových poruch (NVP) u dětí ve věku 10 let. Výzkum se zaměřil na to, zda zvýšené hladiny těchto proteinů mohou ovlivnit výskyt poruch, jako je porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a poruchy autistického spektra (PAS), a také na výkonné funkce (VF) dětí.

Metodologie

Studie byla součástí dánské kohorty Copenhagen Prospective Studies on Asthma 2010, která sledovala matky a jejich děti od narození. U 555 matek byly ve 24. týdnu těhotenství odebrány vzorky plazmy, ve kterých bylo měřeno 92 zánětlivých proteinů. Následně byly u jejich dětí ve věku 10 let hodnoceny NVP a VF. Analýzy dat probíhaly mezi prosincem 2023 a srpnem 2024.

Hlavní výsledky

• Asociace mezi zánětlivými proteiny a NVP: Vyšší hladiny mateřských zánětlivých proteinů byly spojeny s vyšším rizikem výskytu NVP u dětí. Konkrétně, zvýšení hladin proteinů spojených s hlavní složkou 1 bylo spojeno s 1,49násobným zvýšením rizika jakékoli NVP, 2,76násobným zvýšením rizika PAS a 1,57násobným zvýšením rizika ADHD s převážně nepozornou prezentací.

• Identifikace specifických proteinů: Z 92 analyzovaných proteinů bylo 18 spojeno s rizikem NVP po úpravě na falešnou objevovou míru (FDR) 5 %. Mezi nejvýznamnější patřily vaskulární endoteliální růstový faktor A (VEGF-A), C-C motiv chemokinový ligand, CD5, interleukin 12B, fibroblastový růstový faktor-23 a monocytární chemotaktický protein-1.

• Výkonné funkce: Nebyla zjištěna žádná významná asociace mezi hladinami mateřských zánětlivých proteinů a VF dětí po úpravě na FDR.

Diskuze

Výsledky této studie naznačují, že zvýšené hladiny specifických zánětlivých proteinů během těhotenství mohou být spojeny s vyšším rizikem vývoje NVP u dětí. To podporuje hypotézu, že mateřský imunitní systém hraje roli ve vývoji mozku plodu a následně v riziku NVP.

Identifikace specifických proteinů, jako je VEGF-A a interleukin 12B, poskytuje nové poznatky o možných mechanismech, kterými může mateřský zánět ovlivňovat neurovývoj. VEGF-A je známý svými angiogenními vlastnostmi a jeho zvýšené hladiny byly spojeny s různými neurologickými poruchami. Interleukin 12B je klíčovým regulátorem imunitní odpovědi a jeho role v neurovývoji je předmětem současného výzkumu.

Absence asociace mezi mateřskými zánětlivými proteiny a VF dětí naznačuje, že tyto proteiny mohou specificky ovlivňovat riziko NVP, aniž by měly širší dopad na kognitivní funkce. Je však třeba poznamenat, že VF jsou komplexní a mohou být ovlivněny mnoha faktory, včetně genetických predispozic a postnatálních vlivů.

Omezení studie

Ačkoli studie poskytuje cenné poznatky, existují určitá omezení: Jako observační studie nemůže definitivně prokázat příčinnou souvislost mezi mateřskými zánětlivými proteiny a rizikem NVP. Jednorázové měření: Hladiny zánětlivých proteinů byly měřeny pouze jednou během těhotenství, což nemusí odrážet jejich dynamiku v průběhu celého těhotenství. Kohorta s nízkým rizikem: Studie byla provedena na populaci s nízkým rizikem, což může omezit generalizovatelnost výsledků na populace s vyšším rizikem.

Závěr

Tato studie zdůrazňuje potenciální roli mateřských zánětlivých proteinů během těhotenství ve vývoji NVP u dětí. Další výzkum je nezbytný k objasnění specifických mechanismů, kterými tyto proteiny ovlivňují neurovývoj, a k identifikaci možných preventivních strategií ke snížení rizika NVP u dětí.

Zdroj: Wang T, Mohammadzadeh P, Jepsen JRM, et al. Maternal Inflammatory Proteins in Pregnancy and Neurodevelopmental Disorders at Age 10 Years. JAMA Psychiatry. Published online March 12, 2025. doi:10.1001/jamapsychiatry.2025.0122