Proč američtí gynekologové a porodníci opouštějí svůj obor?

V USA se gynekologie a porodnictví dostávají do vážné personální i systémové krize. Obor, který byl dříve vnímán jako prestižní a smysluplný, se stává čím dál více zatíženým právními, etickými a psychickými problémy. Mnoho amerických gynekologů a porodníků se rozhodlo přestat poskytovat porodní péči – a někteří dokonce medicínu úplně opustili. Co za tímto vývojem stojí a proč může být důležité tomu porozumět i v evropském kontextu?

Vyhoření, legislativa a strach ze žalob

Gynekoložka z amerického státu Georgia musela po letech ukončit porodní část své soukromé praxe. Ačkoliv ji ke specializaci vedla osobní tragédie v rodině, ekonomické a právní tlaky v jejím státě byly neudržitelné.Tento příběh není výjimkou. Ze zprávy Medscape Ob/Gyn Mental Health & Well-Being Report 2025 vyplývá, že:

• 40 % lékařů pociťuje zhoršení rovnováhy mezi prací a osobním životem

• 35 % zanedbává své vlastní zdraví

• 27 % se cítí vyhořelých

• 12 % pochybuje o dosažitelnosti životní rovnováhy v oboru

V některých amerických státech, zejména těch s přísnou legislativou ohledně reprodukčních práv, lékaři čelí riziku právních postihů za standardní lékařské úkony. Takové prostředí vyvolává morální dilema a celkový pocit profesní frustrace.

Klesající zájem, stárnutí oboru

Významnou část problému tvoří i pokles zájmu mladých lékařů o tento obor. Mnoho studentů medicíny odradí náročnost, vysoké riziko žalob a nároky na neustálou pohotovost. K tomu se přidává „šednutí“ stávající generace gynekologů a porodníků.

• Do roku 2050 se očekává nedostatek až 22 000 Ob/Gyn specialistů v USA

• Během příštích 5 let bude chybět minimálně 3 000 odborníků na ženské zdraví

 Možnosti řešení 

Navzdory této krizové situaci odborníci v USA navrhují několik systémových změn, které by mohly přinést zlepšení. Některé z těchto návrhů mohou být zajímavé i pro středoevropskou debatu o udržitelnosti péče o ženy:

1. Týmová a mezioborová péče

Posílení role porodních asistentek, zdravotních sester, dul nebo dalších podpůrných profesí může významně odlehčit lékařům. Tento přístup také zlepšuje kontinuitu péče v těhotenství, při porodu i v poporodním období.

2. Model hospitalistů – americká cesta k rovnováze

V USA je běžné, že ambulantní gynekologové doprovázejí pacientky až k porodu, což znamená časté noční výjezdy a pohotovostní režim. Řešením je tzv. hospitalistický model, kde porodní péči zajišťuje specializovaný tým lékařů přímo v nemocnici, a ambulantní gynekolog tak není osobně přítomen u porodu.

V českém prostředí je podobný model již zaveden – péče o porod probíhá standardně v porodnicích a ambulantní gynekologové pacientky včas předávají. Tato organizace přirozeně chrání před některými faktory vedoucími k vyhoření, které se v USA teprve snaží systémově řešit.

3. Reforma právního prostředí

V USA je vysoké riziko žalob za nežádoucí výsledek porodu – i v případech, kdy lékař nepochybil. Řešením by bylo větší využívání mimosoudní arbitráže a revize pravidel pro malpractice insurance.

4. Specializační diferenciace

Rozdělení vzdělávání na dvě samostatné větve – gynekologii a porodnictví – by umožnilo hlubší a efektivnější přípravu. Obdobný model by mohl být zajímavý i pro evropské zdravotnictví s cílem optimalizovat náplň práce a délku specializační přípravy.

5. Podpora péče v tzv. „mateřských pouštích“

V USA jsou oblasti (zejména venkovské), kde nejsou žádné porodnice ani gynekologové – tzv. maternal deserts. Tyto oblasti ohrožují zdraví žen kvůli geografické nedostupnosti péče. V Česku zatím tento problém není natolik výrazný, ale existují rizika v některých regionech s uzavřením menších porodnic.

6. Telemedicína a vzdálený monitoring

Digitální nástroje a dálková péče mohou zlepšit dostupnost služeb pro ženy z méně dostupných oblastí nebo se specifickými potřebami. Tento trend je v USA výrazný a může být inspirací i pro evropské systémy zdravotnictví.

Závěr

Americká zkušenost ukazuje, jak kombinace právních rizik, organizační zátěže a emočního tlaku může vést k hromadnému opouštění oboru gynekologie a porodnictví. Přestože jsou některé problémy specifické pro americký kontext, mnoho témat – jako je vyhoření, nedostatek personálu nebo potřeba týmového přístupu – může být relevantních i pro střední Evropu.

Sledovat vývoj v USA tak může být pro české zdravotnictví cenné – jako varování i jako inspirace k proaktivním změnám, které posílí udržitelnost péče o ženy i v budoucnu

Zpracováno podle článku Lambeth Hochwald, 2025