V pátek 16. ledna 2004 se v kongresovém Centru nemocnice na Homolce v Praze konala již 4. konference Sekce fetální mediciny, které se zúčastnil rekordní počet 295 účastníků. Hlavním organizátorem konference a tvůrcem programu byl Pavel Calda. Konferenci určil čistě pracovní ráz, maraton přednášek začínal v 9.00 hodin a končil v 18.00.
Úvodní referát přednesl Petr Velebil na téma: Vliv fetální mediciny na výsledky perinatální péče v České republice. V  bloku týkajícím se CNS (Diagnostika a antenatální management vrozených vad CNS Ladislav Krofta, Magnetická resonance v diagnostice VVV CNS Pavel Eliáš, Postnatální management vrozených vad CNS Michal Tichý) přítomné zaujal zejména pohled chirurga na možnosti léčby prenatálně diagnostikovaných malformací. Richard Plavka seznámil přítomné s novými pohledy na antenatální aplikaci kortikoidů v prenatální péči, s ohledem na přínos a rizika jejich podávání.  Hana Bolcková podrobně informovala o možnostech identifikace různých typů protilátek s ohledem na jejich nebezpečnost pro plod. Je to nový přístup v managementu alloimunizace.  Ilona Hromadníková hovořila o celoevropská standardizaci nových metod neinvazivní prenatální diagnostiky na bazi fetální DNA v mateřské cirkulaci  a uvedla možnosti rutinního využití neinvazivních prenatálně diagnostických metod v praxi. Jiří Šantavý měl vyčerpávající sdělení o zdrojích chyb a potenciálních nebezpečí prenatální diagnostiky. Pavel Vlašín zdůraznil potřebu standardizace v UZ screeningu  v I. trimestru.  Co ještě stále brání širšímu rozvoji biochemického screeningu v I. trimestru rozebral z pohledu biochemika Tomáš Zima. Z jiného soudku bylo sdělení Jany Votrubové o možnostech UZ diagnostiky akutních břišních onemocnění v těhotenství, které posluchače velmi zaujalo. Že pro nás žádné metody prenatální diagnostiky nejsou nedostupné nás přesvědčila Šárka Vejvalková. 
Po obědě následoval blok týkající se diagnostiky a managementu defektů stěny břišní plodu, jak před porodem (Radovan Vlk) či po porodu, dětský chirurg Michal Rygl. O milnících v diagnostice a léčbě diafragmatické hernie u plodu hovořil Zbyněk Straňák. Situaci v ČR charkterisoval a nové cíle vyzdvihl Vladimír Gregor ve sdělení: Jak dál v diagnostice vrozených vývojových vad v ČR.  Skutečnou lahůdkou bylo vystopení dětského kardiochirurga Tomáše Tláskala, který detailně referoval o možnostech řešení srdečních vad novorozenců. Karel Hodík referoval o Management dyskordantních dvojčat pro VVV. 
V bloku volných sdělení referoval Zdeněk Žižka o možnostech managementu fetomaternálního krvácení. Romana Gerychová seznámila posluchače s ojedinělou kazuistikou zabývající se chirurgickým řešením bakteriální endokarditidy v graviditě. Karel Čutka referoval o svých výsledcích biochemického screeningu, ultrazvukové vyšetřeních a amniocentéze ve II.trimestru - jako základu  prenatální diagnostiky. O práci s markery DS v I. trimestru  hovořil Miroslav Břešťák. Zajímavé sdělení přednesl Tomáš Burnog na téma Efekt kortikoidů na plod a Dopplerovskou velocimetrii. Anglicky zaznělo sdělení Ishraq Dhaifalah z Olomouce: One-Stop Clinic for risk assessment in the first trimester, is it already time to do it? Placenta accreta - ultrazvuková diagnostika  (kasuistika) bylo téma A. Hudce. Marian Kacerovský hovořil o Integrovaném prenatálním screenigu Downova syndromu na Mostecku. Téměř v závěru konference zaznělo velmi zajímavé sdělení o původním patentu Emanuela Ždárského: Extrakce fetální genetické informace z mateřské plasmatické DNA, o kterém jistě ještě uslyšíme. Jako poslední, ale zdaleka ne nejméně zajímavé, zaznělo sdělení o činnosti a možnostech teratologické informační služby v ČR  Evy Maňákové. 
Konference měla velmi pozitivní ohlas mezi účastníky, o čemž svědčila jak jejich rekorní účast, tak zájem s jakým diskutovali a vydrželi absolvovat náročný celodenní program.
Ti z Vás, kteří si objednali Kalendář Gynstart na rok 2004 si ho osobně na konferenci vyzvedli.
Poděkování patří hlavnímu sponzoru, firmě Pfizer i ostatním, kteří konferenci podpořili.
-gyns-