Studie ARRIVE – indukce porodu v 39. týdnu versus vyčkávací management u prvorodiček s nerizikovým jednočetným těhotenstvím

V prestižním The New England Journal of Medicine byly publikovány výsledky studie Arrive, která se zabývala porovnáním elektivní indukce porodu v 39+ týdnu gravidity oproti vyčkávacímu přístupu.

Primárním cílem bylo porovnat úspěšnost spontánního porodu a stav novorozenců. Studie byla multicentrická a zahrnovala více, jak 6000 primipar, které byly v 38+0-38+6 týdnu randomizovaně rozdělené do skupiny, kdy se provedla indukce v 39+0-39+4 týdnu, resp. do skupiny s vyčkávacím managementem.

Komplikace v postnatálním období se vyskytly u 4,3 % novorozenců ve skupině s indukcí a 5,4 % ve skupině expektační (relativní risk, 0.80; 95 % interval spolehlivosti [CI], 0.64 to 1.00). Tento výsledek nebyl signifikantně příznivější, představoval však snížení rizika o 20 % pro novorozence z indukované skupiny. Může v tom hrát roli i to, že těhotné v indukované skupině měly signifikantně nižší riziko rozvoje hypertenze 9.1 % oproti 14.1 % v expektační skupině (P < .001 Incidence sectio cesarea byla však signifikantně nižší v indukované skupině (18.6 % vs. 22.2 %; relativní riziko 0.84; 95 % CI, 0.76 - 0.93). Nevýhodou pro ženy ve skupině s indukcí porodu byl i delší čas strávený před porodem v nemocnici, ale po porodu se vzdalovaly z nemocnice dříve než rodičky z druhé skupiny.

Výsledky této studie se diskutovaly i na Výročním setkání ACOGu v květnu t.r., protože jsou z rozporu s doposud publikovanými, většinou observačními studiemi, jejichž závěr byl, že indukce porodu nese vyšší riziko komplikací jak pro matku, tak pro novorozence.

Podle autorů studie indukce představuje pouze další možnost, která by se měla s těhotnými diskutovat. Neznamená to, že by každá těhotná měla podstoupit v 39. týdnu indukci porodu, ale je tu možnost, na základě individuálního přístupu a zhodnocení nálezu těhotné, která slibuje větší pravděpodobnost nekomplikovaného vaginálního porodu. Posouvá se také hranice doporučené indukce na 39+0-39+4 týden gravidity. Tyto výsledky umožňují těhotným větší autonomii a schopnost rozhodnout se na základě konzultace se svým lékařem, zda chtějí indukci porodu a také kdy.

Zdroj:

Labor Induction versus Expectant Management in Low-Risk Nulliparous Women

William A. Grobman, M.D., Madeline M. Rice, Ph.D., Uma M. Reddy, M.D., M.P.H., Alan T.N. Tita, M.D., Ph.D., Robert M. Silver, M.D., Gail Mallett, R.N., M.S., C.C.R.C., Kim Hill, R.N., B.S.N., Elizabeth A. Thom, Ph.D., Yasser Y. El-Sayed, M.D., Annette Perez-Delboy, M.D., Dwight J. Rouse, M.D., George R. Saade, M.D., et al.,for the Eunice Kennedy Shriver National Institute of Child Health and Human Development Maternal–Fetal Medicine Units Network, N Engl J Med 2018; 379:513-523 DOI: 10.1056/NEJMoa1800566

tsk