Zpráva z konference fetální medicíny
Dne 18.ledna proběhl již 19. ročník konference fetální medicíny, v kongresovém sále na Homolce. Letos vedle tradičních přednášejících byla bohatá účast zahraničních řečníků, prof. Christoph Brezinka z Insbrucku, profesor Christian Göbl z Vídně a profesor Karel Maršál z Lundu. Historicky nepočítáme naše slovenské přátele za "zahraniční" účastníky, ale velmi si jejich účasti vážíme, přednášel Vlado Ferianec, Erik Dosedla, Gabriel Minárik, Tomáš Szemes a další.
Zahajovací blok přednášek byl věnovaný předčasnému porodu, možnostem včasné diagnostiky a managementu. Výsledky aktuálního výzkumu prezentovali kolegové z Hradce Králové pod vedením Mariana Kacerovského. Není už tajemstvím, že Marian míří na dlouhodobou stáž do NIH centra v Detroitu, USA (vedeného Robertem Romerem), což by jeho výzkumné výsledky a publikační činnost mělo ještě více akcelerovat.
Profesor Antonín Doležal, který se 20. ledna dožil v plné duševní svěžesti 90 let, přednesl přednášku s názvem Plod v děloze očima historie. Myslím, že všichni účastníci byli jeho projevem okouzleni a ještě více ocenili jeho fundovanou diskuzi s Martinem Hynkem o clusterové analýze.
Profesor Brezinka velmi detailně rozebral problematiku těhotenství po asistované reprodukci. Ve své druhé přednášce skoro vyděsil auditorium souhrnem příkladů týkající se právní odpovědnosti v sousedních zemích. Doufejme, že naše pohraniční hory jsou natolik vysoké, aby podobné případy nedorazily až k nám :-)
Profesor Maršál referoval o výsledcích studie extrémně předčasných porodů ve Švédsku (studie EXPRESS) - celonárodní projekt s dlouhodobým sledováním dětí. Ve Švédsku preferují aktivní přístup i u velmi nezralých novorozenců a výsledky dlouhodobého sledování těchto dětí jsou (až překvapivě) velmi dobré.
Profesor Göbl hovořil o zkušenostech s těhotnými po bariatrické operaci. Dle následné diskuze i kuloárních zpráv, snad nikdo z přítomných podobnou vyčerpávající zprávu o této problematice zatím neslyšel a nikdo nemá tak velký a systematický soubor, jako kolegové ve Vídni. Extrémně zajímavé sdělení, kde lze předpokládat, že s přibývajícím BMI našich rodiček se s podobnými případy budeme bohužel setkávat i u nás stále častěji.
Martin Hynek již dá se říci tradičně seznamuje kolegy s praktickými aplikacemi statistických metod. Tentokráte se zabýval intervalem spolehlivosti. Zajímavé bylo zjištění, že v JAMA publikovaná prospektivní studie nezjistila rozdíl mezi ztrátami ve skupině žen po NIPT a těch co podstoupily biopsii choria či amniocentézu.
Velký zájem vzbudila prezentace výsledků Vladimíra Feriance, o amniopatch k léčbě spontánního odtoku plodové vody. Tato práce je inovátorská a při velmi striktním metodickém vedení by mohla mít zajímavé výsledky. Ideální by asi bylo propojení úsilí s dalšími pracovišti ve světě.
Intercelulární adhezivní molekuly dává do souvislosti s patologickou graviditou kolektiv kolegů v Košicích, pod vedením Erika Dosedly. Tento směr výzkumu může ozřejmit některé aspekty těhotenských patologií.
Perinatologické ukazatele ČR prezentované Petrem Velebilem jsou ve srovnání s okolními zeměmi stále příznivé.
Doufejme, že to bude i po uvažovaném plošném zavedení porodních domů, které mají především významně zlevnit péči o fyziologická těhotenství. Ty dle současných úvah budou primárně v péči porodních asistentek, jejichž péče má, dle představ navrhovatelů, být signifikantně levnější. Ale zatím se jedná jen o plány, které nebyly definitivně schváleny.
|
|
|
|
|
|
Vladimír Ferianec |
Erik Dosedla a Vladimír Dlouhý |
Petr Velebil |
Gabriel Minárik a Martin Hynek |
Jaroslav Loucký a David Čutka |
Ivana Špálová |
Andrej Černý referoval o současném stavu příprav na rozjezd TRUFFLE 2 study, týkající se růstové restrikce plodu. Tato mezinárodní studie, které se také účastníme, by měla pomoci lépe monitorovat a současně i vést ohrožená těhotenství ve 3. trimestru. Výsledky lze očekávat v horizontu nejdříve 5 let.
Blok zabývající se neinvazivním skríningem v ČR a SR byl velmi dobře odborně zastoupen a účastníci si mohli udělat dobrou představu o stavu této problematiky ve světě a u nás. Základní otázkou zůstává, co může konkrétně v ČR tento skríning v populačním měřítku přinést, když současnými metodami skríningu odhalíme více jak 90% všech případů Downova syndromu. NIPT skríning má sice záchyt 99,9 % trizomie 21 (pokud je prováděná standardně a kvalitně), ale je zatím velmi nákladná. Pokud by NIPT zlevnilo asi na desetinu současné ceny, bylo by reálné, použít ho v rámci prvotrimestrálního screeningu.
Diagnostika a management diabetu prodělal v minulých letech velké změny, o kterých referovala Ivana Špálová, včetně o možnostech léčby metforminem.
Poněkud stranou zájmu je dnes diagnostika morfologických malformací plodu, ale například spina bifida je stále velmi problematicky diagnostikovatelnou vadou. Referovala o tom Sabina Březinová a poskytla údaje o výsledcích a úspěšnosti jejich centra.
Zdeněk Žižka referoval o problematice pozdního záchytu vrozených vad plodu ve 3. trimestru. Bohužel stále více kolegů se pouští do ultrazvukové diagnostiky ve 20. týdnu, aniž k tomu mají technické podmínky a dostatečné schopnosti. Nárůst záchytu těžkých vrozených vad ve 3. trimestru je signifikantní a současně vede k nárůstu forenzních dopadů.
Karel Hodík v kuloárech referoval o zkušenostech s fetální endoskopií a managementem TTTS u monochoriálních dvojčat, se kterým ve FN v Hradci králové začal v roce 2003, jako prvním centru v ČR. V současnosti tento program za jeho účasti pokračuje v Centru
fetální medicíny 1. lékařské fakulty a VFN v Praze.
Další, jubilejní, 20. konference se bude konat za rok, v pátek 17. ledna 2020, opět v konferenčním sále nemocnice na Homolce.
|
|
|
|
|
|
Dagmar Smetanová |
Antonín Šípek Jr. |
Andrej Černý |
Zdeněk Žižka |
M. Štěpán, M. Kacerovský, M. Gregor, T. Faist, P. Veščičík |
Radovan Vlk a Martin Procházka |